Boxer

     To první hárání jsme opravdu prošvihli. Nikoho z nás nenapadlo, že se z neohrabaného, roztomilého štěňátka stane tak brzy slečna. Pochopte, byl to náš první pes.

     Vymodlil si ho tehdy náš mladý, taky si ho sehnal a protože se mi to bál říci, kuli pikle s taťkou. Bylo mi divné, že spolu denně mizí, když předtím sotva komunikovali. Jenže hrnec s masem na čtyřkolovém sporáku neutajíš a tak to prasklo. Protestovala jsem do té doby, než mi pejska přivedli ukázat. Ji. Dali jí jméno Bella, Belinka.  

    Pak už to šlo jako podle učebnice. Pejsek byl přítulný a učenlivý, žral všechno s ohromnou chutí a neobtěžoval sousedy nad únosnou míru. Naštěstí máme rozlehlou zahradu ve staré části obce, mimo sídliště. Brzy tam  přibyl prostorný kotec a tak si pes jen hrál a rostl. A moji chlapi měli celé léto o zábavu postaráno. Napřed chodili denně oba, po čase zlákalo mladého koupaliště a tak se střídali. Po prázdninách už chodil taťka sám a mladý na zahradu zavítal, jen když se chtěl někomu pochlubit se psem na vodítku. Říkala jsem to.

    Problémy nastaly, když naše slečna začala utíkat. Denně vyspravoval taťka drátěný plot a důmyslně zabezpečoval všechny únikové cesty nahoře i dole. Brzy byla naše zahrada opevněná jako muniční sklad. I přesto se stávalo, že na něj odpoledne Belina čekávala před vraty.  Vyhládlá a klimbající po probenděné noci, s nevinným pohledem v očích. A když se nedostala ven ona, pouštěl taťka ze zahrady ven úplně cizí psy. Její „sexepíl" evidentně pobláznil psy všech ras i z okolních vesniček.  Že je všechna jeho snaha marná si tatík uvědomil, až  když uviděl prchat přes dva metry vysoká, hladká plechová vrata urostlého boxera. Ukázalo se, že zavřít fenku na noc do kůlny na nářadí je už zbytečné. Po krátkém čase jsme měli v kotci tři nádherné miniaturní boxery, s čumáčky jako samet, s obrovskýma tlapama a nevinnýma očima po mámě.

    „Cos nám to provedla, ty potvůrko malá, ty psí štětko, ty náš mazlíčku," zavyčítal taťka lísající se fence. „Tak se chová papírový pes? Proč zrovna boxera! Tolik je na světě německých ovčáků! Co teď s tím nadělením uděláme? No, netvař se,  jako by nic,"  a šel nachystat něco k snědku. Kojící matky potřebují hodně tekutin.

   Musím dodat, že všechna tři štěňátka, byť z nich vyrostli psi velikosti dogy, s krátkou srstí a s chlupatým ocasem, se stali miláčky svých nových majitelů. A naše Belina je v době hárání pod zámkem. Není na ni spolehnutí, ani teď po letech.