Shakespeare uměl, o tom žádná. Sledovat, jak se s jeho divadelními hrami perou divadla i herci, bývá mnohdy zajímavé.
Mířila jsem na představení Richard III. do Stavovského divadla s tím, že možná budu chvilkami během monologů klimbat, protože četba knihy mě dokázala uspat celkem snadno, ale to, co se přede mnou odehrávalo, mě rozhodně spát nenechalo.
Tragédie o muži, jenž celý život žije ve stínu svých úspěšných bratrů, nemilován vlastní matkou, hnusící se ženám, opovrhován společností, který neváhá povraždit všechny své blízké, jen aby dosáhl svého cíle si žádá herce, jenž bude umět vystihnout jeho složitou povahu.
Divadelní scéna působí futuristicky, nepříjemně. Z pódia přímo žhne studená atmosféra a kostýmy působí rovněž depresivním dojmem. Jediná scéna, v níž hrají prim teplé barvy, je korunovace Richarda III. králem Anglie, tudíž den, o kterém snil celý život a jediný, který považuje za šťastný.
Kostýmy jsou přímo úměrné kulisám, u každé postavy převládají tmavé barvy kromě lehkomyslného a vypočítavého Buckinghama Davida Prachaře a nevinných malých princů.
Richard Krajčo se role svého jmenovce zhostil perfektně. Richard v jeho podání dokáže být slizký, zlý, šílený, odporný, a přesto je Vám ho při jeho zpovědích líto a máte chuť z a ním vyskočit na pódium, obejmout ho a říct, že to bude dobrý.
Složitě sepsané a těžce pochopitelné Shakespearovi monology svádějí vlastní myšlenky odvést pozornost ke krásně vyzdobenému interiéru divadla či přísedícím, ale Richard Krajčo hraje tak intenzivně, čistě a srozumitelně, že mu visíte na rtech a sledujete každý jeho pohyb. Vrcholem představení je pak Richardova smrt, před kterou absolutně zešílí a pláče nad svým osudem, obhajuje se a touží žít. Pokud by Jan Dolanský, jako Jindřich Tudor, ten jež mu zasadí smrtelnou ránu, podal ke konci alespoň 20% výkonu Richarda Krajča, hra by pro mne byla bezkonkurenční a konec bezvadný.
Velmi dobrý výkon odvádí také Iva Janžurová jako Richardova matka, hlavně scénu, kde přiznává, jak moc se jí syn hnusí, zahrála bravurně. David Prachař jako lehkomyslný a vypočítavý Buckingham, který Richarda III. ze začátku až láskyplně obdivuje, ne-li miluje, Richardovi taktéž skvěle sekunduje.
Jak jsem, ale již napsala – z vedlejších rolí můžou být hlavní, to ovšem neplatí pro Richarda III. ve Stavovském divadle – tam Richard Krajčo předvádí excelentní výkon, svou životní roli a těžko si umím představit, že Richarda III. zahraje někdo v našem rybníčku lépe.
Takže: Díky Richarde! Je krása zjistit, že z elektrikáře a studenta informatiky se může stát hvězda Národního divadla!
Hodnocení: 90% (ach, ty kulisy..)
