Recenze: Hašler a dokonalé Divadlo Na Vinohradech - hanba vám!

Dlouho jsem váhala, ne co napsat, ale jak to slušně napsat. Tak krásný, smutný, poučný příběh o Karlu Hašlerovi byl zprzněn čímsi, co se snažilo o cosi, vtipným něco. Nechoďte na toto představení - hrůzou a zbytečností se mu vyrovná jen Zkrocení zlé ženy v ND.

Hodnotím zde představení dle svého subjektivního názoru a nerada lidem vnucuji, že je něco tak "hrozné", že na to raději nejdou a přijdou o špetku kultury. Jenže tohle JE hrozné a uchráním vás před více než dvěmi hodinami nudy, prázdnoty, trapného vtipu a poučování.

Karel Hašler byl český velikán, umělec, skladatel, herec a člověk, co si stál za svým názorem nehledě na to, jak moc to jemu a jeho rodině ublížilo. 

O tom žádná, ale Divadlo Na Vinohradech a Tomáš Töpfer z něj udělali trapně zpívajícího blbečka, se závistivou manželkou.

A jinak nic. To je vše, co jsem si s divadla odnesla. Alespoň ty kulisy a scéna celkově byla dobrá.

S čím začít? S herci? S Petrem Rychlým mám problém od doby, co se upsal ordinaci, ale co už. Spousta dobrých českých herců se upsala seriálům kvůli prachům, jenže trošinku v nich hrají. On neumí hrát v Ordinaci a bohužel také ne v divadle. Nevěřila jsem mu jedinou větu, jediný pohled, jediný výraz v obličeji. Nebylo tam NIC.

Kateřina Brožová? Je pořád kočka, ale má stejné infantilní pohledy a psí oči jako všude, kde jsem ji viděla.

Zbytek? Nevím. V těch dvaceti pobíhajících lidech jsem si nevšimla nikoho, kdo by zaujal.

Scénář a režie? Od začátku nevíte, jestli jde o komedii, drama nebo životopis. Smutný příběh Karla Hašlera se vypráví sám, nepotřebuje zápletky, vtipné historky - není vtipný! Asi aby byl, Töpfer a spol. běhá po place a přerušuje scény, aby nám vysvětlil, co by nám z dobrého scénáře mělo dojít. Snaží se být komediální vsuvkou a zase není. 

Po přestávce už usínám. Smrt Karla Hašlera mě probudí, je dojemná a relativně dobře zpracovaná. Na ní nejde co pokazit. Ovšem Petr Rychlý se snaží a přehrává.

Po této recenzi budu asi na černé listině divadla, ale co už. V Praze je možnost navštívit tolik dobrých představení, že nikdo si nezaslouží marnit čas takovým paskvilním pokusem.

Hodnocení: 5% (za scénu a Kateřinu pijící tupláka)

Režie:

Tomáš Töpfer

Dramaturgie:

Jan Vedral

Výprava:

Jan Dušek

Hudební spolupráce:

Kryštof Marek

Pohybová spolupráce:

Karel Basák

Martin Pacek

pěvecké nastudování a korepetice:

Jana Balašová Trčková