Nekojím - no a co?
Není. Mě se teďka těch 5 kilo drží zuby nehty.
Těhotenství jsem nijak extra neprožívala, těšila se na miminko, ale brala jsem to spíš stylem, že mě intuice zachrání a patřila tedy mezi skupinku těhotných, co denně sportovala (v rámci možností) a sem tam si dá sušenou šunku, kávu a nakládaný hermelín bez pocitu z ohrožení plodu.
Opravdové rozdělení matek se týká ohledně způsobu krmě jejich potomka - kojení versus umělá výživa.
Já jsem už jako těhotná nepropadala depresi z toho, kdyby mé dítě skončilo na umělé výživě, protože mně děti na této stravě nepřipadají nijak debilní nebo nonstop nemocné. Jenže nikdo ani tak neřeší děti, jako ty neohleduplné matky, které dítěti nedopřejí ten zázrak krmě z jejich prsu.
Takže - porod bolí jako prase, to jsem čekala. Že kojení bolí jako další prase jsem tedy, ale nečekala.
Boj začíná hned na sále, kde do vás sestry hučí, že se musí dítě okamžitě přisát, aby se rozjela laktace (?! tohle slovo uslyšíte v dnech následujících po porodu tisíckrát). Ono po hodinách kontrakcí, kdy se bojíte pohnout, jelikož nevíte v jakém stavu je vaše tělo, je přitulení se k tomu drobečku maximum co svedete, ne ho ještě "štelovat" do správně pozice na rozkaz.
Samozřejmě pro to malé uděláte všechno a hned jak vás k němu pustí si ho tedy k prsu přiložíte (v té době už máte pročtenou brožurku o kojení, kterou jste vyfasovala od sester, jelikož na osobní pomoc není čas) a těšíte se na to spojení. První přiložení ucítíte hned - já jsem to cítila jako řez břitvou. Ale hurá, dítě saje. Jen bohužel naprázdno, jelikož laktace se rozjíždí (dle brožury) za tři dny.
Po úspěšném přisátí následuje kontrola sester - přikládat bezpodmínečně každé dvě a půl hodiny, i když dítě spí jako dudek. Tak ho budíte, nutíte mu krmení a zase uspáváte - pořád do kolečka. Vše se zapisuje do tabulek a vizita kontroluje vaši úspěšnost.
A tři dny po porodu to začne - spustí se laktace (?!) a myslíte si, že vše půjde jako po másle.
A ono ne - malý mi nenabíral na váze, naopak spíše hubnul. I když to vypadalo, že mléka bylo dostatek a on sál třeba hodinu v kuse (ano, každé dvě a půl hodiny). On plakal hlady, já stresem hystericky také a jediné co jsem se dozvěděla od známých, brožurek a internetu je: kojit, kojit, kojit ať se ta (pardon) zasraná laktace rozjede. Takže jsem to zkoušela dál dokud mi můj drahý muž při pohledu na mě ubrečenou s ječícím synem v náručí řekl, ať se na to vyprdnu a dám malýmu okamžitě flašku - děkuji za to. Tak spokojeného jsem ho po vypití lahvičky viděla poprvé.
Zavolat poradkyni z laktační ligy (liga?!) jsem odmítla, tahat si někoho domů, aby mi okoukával prsa v šestinedělí, kdy mě hormony rozebírají na kusy vážně nechci. Stačilo mi, když mi prohmatávaly prsa sestry po porodu, myslela jsem, že jim ty ruce useknu.
Zkoušela jsem pak odstříkávat a dávát mu do láhve své mlíko, ale do týdne jsem o něj přišla úplně. Možná z pohodlnosti, možná ze špatné techniky. Vadilo mi to hodně? Ne. Stejně jako mateřské mléko má výhody, tak umělá výživa má své - dítě vydrží dýl spát, může ho nakrmit i někdo jiný než majitel prsou plných mléka a měsíc po porodu můžu běhat, aniž by mléko stříkalo na všechny strany.
Proč to tady píšu - je úplně jedno proč nekojíte, jestli jste se snažila a nešlo to, jestli jste se na to vykašlala hned od začátku. Nikdo nemá právo vám do toho kecat a odsuzovat vás. Je to jen vaše rozhodnutí, do kterého vám nemá nikdo co mluvit a vnucovat vám jeho názory. To samé se šátkováním, očkováním, atd.
Takže milé kojící, jež nechápete nás nekojící - mě taky nezajímá, že dáte svému dítěti jméno Cecil, že jste s ním celé dny zavřené doma, že mu dáváte oblečky v barvě, která se mně nelíbí, že se radíte na emiminu o barvě hoven vašeho dítěte, atd. vše co děláte a já ne. Stejně jako jsou moje kozy moje, je vše kolem vašeho dítěte věc vaše.
Děkuji za to, že mám kolem sebe kamarádky, které kojí a já si mezi nimi nemusím připadat jako debil s Nutrilonem.
Iveta Kobylíková
Hrůza šestinedělí
Tak jo. Musím si to přiznat. Celé těhotenství jsem řešila jenom ono těhotenství a nejvíc ze všeho porod. Já srab od přírody jsem měla hrůzu z neznáme bolesti, která mě čeká. Výsledek?
Iveta Kobylíková
Recenze: Hašler a dokonalé Divadlo Na Vinohradech - hanba vám!
Dlouho jsem váhala, ne co napsat, ale jak to slušně napsat. Tak krásný, smutný, poučný příběh o Karlu Hašlerovi byl zprzněn čímsi, co se snažilo o cosi, vtipným něco. Nechoďte na toto představení - hrůzou a zbytečností se mu vyrovná jen Zkrocení zlé ženy v ND.
Iveta Kobylíková
RECENZE: Naši furianti a Divadlo v Dlouhé
Zpoza rohu jeviště se řítil Miroslav Táborský s kbelíkem plným ledové vody. Už jsem čekala, že ho položí na podlahu v rámci hasičského tréninku hry. Blížil se až k okraji hlediště a za běhu kbelík vylil. Jak poznal kritika sedícího v 1. řadě?
Iveta Kobylíková
Koncert O.H. a jeho Melody Makers: Když Vás hudba pohladí
Hned při druhém songu jsem se přistihla, že zavírám oči. Nikoliv únavou, účelem bylo pouhé vychutnání si hudby, tak aby mě nerušily žádné okolní vjemy. Já jsem si totiž vychutnávala hudbu s velkým H, samou její podstatu - nerušenou zbytečnými slovy, gesty či i pohledem na kapelu. Pouze jsem zavřela oči a prožila naplno ten moment, kdy hrají mistři.
Iveta Kobylíková
RECENZE RECENZÍ neboť Čím negativnější kritika, tím lepší kritik.
Nad moc věcma se nerozčiluju – například vydržím s klidnou tváří chyby v textu nejčtenějších českých novin (nemyslím Blesk, to nejsou noviny), trapné titulky českého bulvárního média (nebudu ho prezentovat či pomlouvat, ale podle mě vážně není Super) ani to, že hlavní zprávou dnešního dne je náš rozvádějící se pan premiér (co je komu do toho a proč by .mě měl zajímat jeho manželský život, restituce stejně pojedou dál). Trochu už mě ovšem ze židle zvedá česká divadelní kritika.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Třetí stupeň poplachu, 13 jednotek hasičů. Na Zlínsku hořel kovošrot
V Tlumačově na Zlínsku hořel kovový šrot na autovrakovišti v průmyslovém areálu. Zasahovalo tam 13...
Oslavný song na Kima je hitem TikToku. Pecka, je to jak ABBA, líbí se mladým
Oslavná propagandistická píseň na severokorejského diktátora Kim Čong-una se stala hitem sociální...
Prokremelské motorkáře vítali v Brně jako delegáty ruské teroristické federace
Kontroverzní klub motorkářů Noční vlci, který podporuje ruského diktátora Vladimira Putina, se s...
Na trati z Břeclavi do Přerova srazil vlak člověka, muž na místě zemřel
Srážka vlaku s člověkem uzavřela v sobotu od 13:00 trať mezi Nedakonicemi a Moravským Pískem. Muž...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 41
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1701x
— Anton Pavlovič Čechov