- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Je možné, že právě ona negativní reklama divadlu nakonec pomohla, protože diváci pokud neustále slyší (promiňte mi to) pouhé fňukání po minulosti, si jen tak pro zajímavost odskočí na hru onoho opovrhovaného náhradníka. A zjistí, že je to vlastně dost baví.
Komedie nehraje klasická díla, široké veřejnosti známé autory, nezaměstnává extra známé herce a neplatí za přehnanou reklamu. Tak proč je oblíbená?
Ředitelka divadla Eva Bergerová studovala ve Varšavě režii a oblíbila si tamní tvorbu. Při rozhovoru s ní mi bylo řečeno, že v Česku chyběla polská tvorba, český divadelní trh je přesycen německými, anglickými a ruskými díly. Sama zná polské autory a věří tomu, že nám mají co nabídnout. Mají? Po počátečním, vlastním negativismu musím uznat. Mají.
Od velmi kontroverzních témat (Naše třída) po komedie (Scénář pro tři neskutečné, ale existující herce) a drama (Údolí včel) si každý divák vybere ten svůj šálek čaje, a pokud se dostane (vinou naléhající přítelkyně či kulturně žijící matky) na představení, o kterém by si myslel, že minimálně prospí – zůstane mile překvapen. Nejenže si Komedie vybírá polská díla, ale zve také polské režiséry, aby představení samy zrežírovali – zde hovořím o Gabrielu Gietzkim, který je v rodné zemi velmi známým a uznávaným nejen jako režisér, ale také jako herec. A Česku předvádí kus svého talentu.
Pokud se Komedie může něčím chlubit (a nemyslím milou kavárnu) je to herecký soubor divadla. Najdeme v něm spoustu rozmanitých, typologicky odlišných osobností, což ale nabízí každé divadlo, co má tedy Komedie navíc? Talent. Herecký koncert, který doprovází představení, pohladí diváka, ale i kritika na duši. Kdo viděl Naši třídu, musel těkat očima od jednoho herce k druhému. Při Testosteronu věříte, že ti chlápci tam jsou opravdu zhrzeni láskou a nepřestáváte se smát do konce hry (ono slyšet od Jana Novotného tolik sprostých slovíček, ovšem s grácií jemu vlastní je i pro češtináře svým způsobem krása).
Abych Vám necpala samé pozitivní věci, napíšu i nějaká ty negativa:
- Když si jdu koupit lístek, je pán na pokladně proklatě nízko a já se musím sklonit o půl metru, aby se nedíval pouze na můj hrudník. Já a i ostatní lidé máme rádi oční kontakt.
- Jsem kuřák a jen tak se toho nezbavím, takže když mi obsluha kavárny půl hodiny před představením vezme popelník a u vedlejšího stolu vesele pokuřují herci, dostávám psychopatický záchvat kvůli té neférovosti. Dole v hledišti to přece nemůže být cítit, a pokud už jde o kuřáckou kavárnu, tak ať to stojí za to, ne?
Komedie nehraje známá, veřejnosti snadno pochopitelná a oblíbená díla. Ale nabízí vám onu podstatu Divadla – kdy po představení jdete domů a přemýšlíte nad tím, jak to ta, či ona postava vlastně myslela. A pokud jdete na žánr, který má samo divadlo v názvu – uchechtávat se budete minimálně ještě měsíc po návštěvě. Jo, a mají tam sakra dobré víno.
P.S: Než začnete zpochybňovat mé doporučení tohoto divadla, dovolte, abych Vám vysvětlila: Opravdu nejsem členem týmu Komedie, nemám ani přátelský natož více než přátelský vztah s kterýmkoliv z herců, nejsem dodavatelem divadelní kavárny, nejsem s nikým příbuzná a neplánuju s tím v budoucnu cokoliv měnit. Mám to tam jen ráda.
Další články autora |
Kollárova, Teplice
2 310 000 Kč