„Když se nají, otře si ruce do trička. Všechna jsou pak na pupku mastná. Já ho za ty roky snad tisíckrát prosila, ať to nedělá, na stole jsou vždycky ubrousky, ale marně. Mě to tak vytáčí, že jsem si posledně úplně živě představovala, jak nabírám rukou masnotu z plechu a mažu mu s ní celej ten jeho spokojenej čumák. Příště ho možná rovnou zabiju.“
Tenhle procítěný monolog zazněl u jednoho stolku v jinak celkem tiché kavárně, takže se nedal přeslechnout. Bylo to komické i tragické zároveň. Když jsme zamilovaní, nevadí nám skoro nic. Naopak, partnerovy zlozvyky se nám často zdají roztomilé. Když odložíme růžové brýle, opustí nás s nimi i bezbřehá tolerance a nastupuje vidění poněkud kritičtější. Tato fáze je pro budoucnost každého páru nejdůležitější. Tam, kde v jejím průběhu chybí oboustranná ohleduplnost, vzájemná ochota vycházet druhému vstříc a respektovat jeho přání, tam se časem nasazují brýle tmavomodré. Ty jsou navíc zvětšovací, protože z každé prkotiny udělají velký problém. A jak se vyjádřila ona dáma v kavárně, někdy jde dokonce o život. Udělala jsem si malý soukromý průzkum v dámské i v pánské společnosti a několik takových nebezpečných maličkostí jsem pro vás zaznamenala. Co prozradily ženy: - Když jí jahody, tak musí předními zuby rozkousat snad všechna ta miniaturní zrníčka. Navíc u toho vždycky udělá takovou dementní grimasu. - „Voňavka jako voňavka“, tvrdí a opakovaně si stříká antiperspirant na černé tričko. Přitom jsem mu tolikrát vysvětlovala, jak se co používá. - Trvá na tom, že zuby se zásadně čistí až po snídani a „zpříjemňuje“ ji ostatním svým páchnoucím dechem a zahleněnou tlamkou. Po námitce, že si je po snídani může klidně vyčistit ještě jednou, si klepe na čelo. - Stříhá si nehty u jídelního stolu a navíc je střílí na všechny strany bez ohledu na to, že je tam třeba miska s oříšky. - Nechává v ledničce zbytky potravy velikosti lentilky a tvrdí, že už to nemohl dojíst. A co zase pánové: - Lak na vlasy vždycky nastříká i na dlažbu v koupelně a já bych se tam pak přerazil, jak to hrozně klouže. - Aspoň půl hodiny po jídle si ještě mlaskavě vycucává zbytky potravy ze zubů. - Napatlá si rty vrstvou rtěnky a pak ještě chce, abych ji na tu hnusnou vazelínu dal pusu. - Konzumuje obilná zrnka s medem způsobem, že si je nasype do misky a rovnou do nich vráží jazyk, aby se nalepila. - Věčně se ptá, co má uvařit a když už něco navrhnu, tak mi vysvětlí, že je to nejde. Také vám něco podobného leze na nervy? Hlavně o tom svému protějšku co nejdříve šetrně řekněte, protože s největší pravděpodobností ani netuší, že vám něco vadí. Třeba žena z našeho příkladu si maluje pusu, aby se partnerovi líbila, a jemu se přitom rtěnka ekluje. Proč jí to neřekne? To je pouze chyba v komunikaci. Ten druhý přece není jasnovidec a s tmavomodrými brýlemi to pak jde se vztahem hodně rychle z kopce. Vždyť to znáte – STOKRÁT NIC UMOŘILO OSLA.
