Od rána jsem byla každou chvíli na cestě do kuchyňky s dotazem: „Ledničko, ledničko, co v tobě přebývá?“ Naštěstí jsem toho ve své kancelářské pidiledničce moc nenašla.
Je třeba mít na zřeteli, že jeden člověk ze dvou zvýší svou hmotnost, když přestane kouřit. V průměru o čtyři kilogramy. Je to dáno tím, že se nám najednou zpomalí metabolismus. Nikotin způsoboval špatnou funkci žaludku, která bránila normálnímu trávení. Váha by se měla během pár měsíců sama srovnat, aniž by to vyžadovalo nějakou naši zvláštní snahu. Problém ovšem může nastat u toho, kdo bude nahrazovat cigaretu například sladkostmi. Během dopoledne jsem čekala nějaké silnější abstinenční příznaky, když tělo večer nedostalo svoji dávku, ale nic zvláštního se nedělo. Jen jsem trochu víc pokašlávala, ale otázkou je, jestli se moje průdušky začínají „zbavovat mazutu“, nebo jsem se nakazila doma od nastydlého partnera. Čím později se abstinenční příznaky objeví, tím by měly být slabší. Záleží hlavně na tom, kolik cigaret kdo denně kouřil. V každém případě bychom měli být připraveni na možnou nervozitu, bolesti hlavy, malátnost nebo mravenčení v končetinách. Žádný strach, všechny nepříjemné pocity budou postupně odeznívat. Také není vyloučeno, že někdo abstinenční příznaky vůbec nepocítí. V poledne mi volal kamarád, jestli s ním půjdu na oběd. Zbaběle jsem se vymluvila, že se mi to nehodí, abych se vyhnula první „zkoušce ohněm“. Kamarád redaktor je sice skvělý člověk, ale kdyby mohl, měl by snad v puse rovnou dvě cigarety. To teď nemůžu potřebovat. Cestou domů jsem zakoupila obrovskou bílou ředkev, abychom měli co chroustat mezi hlavními jídly. Svého muže jsem zastihla, jak sedí u stolu a krájí jablko. Hned mi hrdě oznamoval, že nekouřil. Na rozdíl ode mě úplně vysadil kávu, protože ji má pevně spojenou s cigaretou. Já mám většinou vedle počítače velký hrnek s bílou kávou, kterou průběžně popíjím a doplňuji, takže v její konzumaci mohu bez problémů pokračovat. Horší to bude s kávou v kavárně. U nás v domě se nekouří, tak jsme chodili většinou na terasu. Samozřejmě i v třeskutých mrazech, oblečení jako Eskymáci. Najednou nám to odpoledne bez kuřáckých výprav připadalo strašně dlouhé. Večer se u mě začaly dostavovat návaly chuti na kouření. Zase zabralo pomalé pití vody a přidala jsem vždycky pár dřepů. Schválně jsem dávala pozor, jak dlouho trvají tyhle útoky, a zjistila jsem, že zhruba po dvaceti sekundách odeznívají. To se dá přežít, ne? Jak se večer cítil můj muž nevím, protože se mnou přestal mluvit. Proč? V předsíni mi totiž oznámil, že má pocit, jakoby už se mu začal zlepšovat čich. Vzhledem k tomu, že zrovna po delší době vyšel ze záchodu, připadlo mi to dost komické a neudržela jsem smích. On se urazil a prý už mi nic neřekne. Ale nebojte se, dlouho to nevydrží. A ještě dnes přidám maličkou radu na závěr. Kouření způsobuje nedostatek vitaminu B a C. V tuhle chvíli by bylo dobré je doplnit (lépe ve vyvážené stravě než v tabletách). Vitamin B posiluje nervový systém poškozený nikotinem a vitamin C urychlí vylučování tabákových zplodin. Vydržte, pište a nebojte se, ono to půjde.
