Dnešní Řepy – to není jen panelákové sídliště a vyhlášená pizza u Naftaře, ale i starší zástavba kolem původně románského kostela sv. Martina z poloviny 12. století. Mnohé už zažila budova kláštera s kostelem, kterou nyní vlastní Kongregace sv. Karla Boromejského.Ve svých zdech hostila sirotčinec, později tu byla zřízena ženská trestnice, jejíž správa byla svěřena sestrám boromejkám. Dnes poskytuje domov dlouhodobě nemocným a seniorům.
Některé domky, lemující ulici Žalanského, jsou pěkně opravené, jiné na zkrášlující zásah teprve čekají.
Směrem na Bílou Horu se ulice stáčí k malého hřbitovu – vlastně třem odděleným pohřebištím - občanskému, řádovému a bývalému vězeňskému.
Zde byly ukládány zemřelé trestankyně z ženské věznice, ale kupodivu téměř jediným zachovaným pomníčkem je kámen se jménem muže. Je na něm stručný nápis: Babinský.
Slavný lotr Václav Babinský působil totiž po svém propuštění z Valdic v ženské věznici jako zahradník, ale používal zde jméno Adam Müller (vzal si pseudonym po svém dozorci). Sestry boromejky, které působily i ve Valdicích, ho sem po odpykání trestu pozvaly, neboť odsouzený loupežník a vrah se ve vězení napravil a stal se z něho zbožný starý muž. Za svého pobytu v Řepích chodil vždy v černém obleku a pod vysokým škrobeným límcem nosil černou hedvábnou kravatu, spíš jako úředník a ne zahradník, nebo snad loupežník. Rád navštěvoval taky pražské hospůdky a za zaplacení útraty vyprávěl příběhy ze svého života i vězeňské historky. Napravený hříšník si prý neustále stěžoval na krádeže růží a jablek v jemu svěřené zahradě a také ho pohoršovaly erotické choutky trestankyň.
Babinský zemřel 1. srpna 1879 v 82 letech a byl pochován na vězeňský hřbitov. V roce 2001 měla být provedena pracovníky kriminalistického ústavu Brno exhumace jeho pozůstatků, s cílem rekonstruovat podobu lotra pomocí nejnovějších metod. Pokus byl ale neúspěšný, žádné tělo se pod pomníkem nenašlo a tak je jasné, že slavný trestanec a zahradník je pohřben jinde. Dle nedávno nalezených dokumentů z roku 1911 byly ostatky Václava Babinského uloženy někam do centrální části trestaneckého hřbitova, kde kdysi stával velký dřevěný kříž…
S bývalým vězeňským sousedí řádový hřbitov s kapličkou, který byl zřízen roku 1884 a je místem posledního odpočinku pro Kongregaci milosrdných sester sv. Karla Boromejského od počátku jejich působení v Řepích a v pražské Nemocnici pod Petřínem. Díky řádovým sestrám je hřbitov zrekonstruován a udržován do dnešních dnů, což dokládá i přítomnost ženy v černém, pilně pracující na úpravě jednoho z hrobů.
Natáčela se tu také filmová Kytice – konkrétně balada Svatební košile se strašidelným Karlem Rodenem.
Třetímu (obecnímu) hřbitovu dominuje bílá socha ženy (paní Jenky Studničkové) v životní velikosti, která je součástí pomníku rodiny Studničkových, majitelů továrny na zámky JASO.
A když opouštíte hřbitov, spatříte zase jen paneláky na obzoru…co by jim asi říkal Václav Babinský, slavný lotr mexický?
