Rotunda, kachle, zvony a sprejeři

Přímo do středověku vkročíte tepanou bránou uprostřed ohradní zdi, oddělující kostelík Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech od okolního světa.

Zvláštní spirituální atmosféra vládne tomuto místu, které bylo od pradávna pohřebištěm a první sakrální stavbu tu naši předkové postavili už v 11. století.

Dnešní obdélníkový kostelík s apsidou byl postaven kolem roku 1180 na základech celkem tří starších staveb, z nichž ta poslední, rotunda, byla druhou největší stavbou tohoto druhu v Čechách – měla v průměru více než 12 metrů!

Přes snahy historiků jsou dějiny prastarých staveb na tomto místě tak trochu skryté v mlze času, stavitelem posledního kostela byl snad některý český kníže… Dnes poklidná okrajová městská část Dolní Chabry měla zřejmě ve středověku úplně jiný význam, vedla tu důležitá obchodní cesta, ať už severně k Mělníku nebo západním směrem - Draháňským údolím k blízké Vltavě.

V sedmdesátých letech minulého století byl v kostele proveden archeologický výzkum, který přinesl významné nálezy: odkryl např. dlaždicovou podlahu někdejší rotundy s neobvykle zdobenými kachlemi – třeba motiv Daniela v jámě lvové (kde lvi dle představ tehdejšího středočeského umělce vypadají spíš jako lišky) se nikde jinde nevyskytuje. V kostele dlaždice bohužel nejsou vystaveny, tvoří součást expozice Muzea hl. města Prahy v budově na Florenci.

Interiér kostela zdobí opět unikátní románské fresky v apsidě – Kristus v mandorle na pozadí hvězdné oblohy a v dolní části mariánský cyklus, možná nejstarší v Čechách. Fresky byly zbaveny nepříliš zdařilé  přemalby a z prostoru před nimi byl odstraněn pozdější barokní oltář – malby tak vyniknou v celé své kráse…

Celý interiér působí velmi prostým a čistým dojmem, evokujícím středověkou atmosféru.

Památkou na pozdější výzdobu kostela je barokní iluzivní oltář.

Varhany jsou samozřejmě novodobé a právě se pracuje na jejich opravě.

Na vnější zdi kostela na jihovýchodní straně se dodnes zachovala další rarita: tajemný nápis gotickým písmem.

Dvouřádkový nápis červenou barvou byl rozluštěn pouze částečně. Horní řádek se nedá přečíst ani při použití moderní fotografické techniky, na dolním řádku bylo identifikováno latinské přísloví „Dum cor non orat, in vanum lingua laborat“ , tedy „Dokud se nemodlí srdce, jazyk se marně namáhá.“ Kdo by čekal nějakou sprosťárnu, dostal od „sprejera“ z 15. století morální lekci!

Znalost latiny a pevnost ve víře ovšem nelze očekávat od dnešních sprejerů, kteří bez skrupulí „zkrášlili“ světlou omítku zvonice, vyrůstající z ohradní zdi. V mohutné zvonici jsou ukryté dva zvony z dílny pražského zvonařství Bellmann, které jako zázrakem odolaly oběma světovým válkám i větrné smršti – ta se přihnala v roce 1950 a zničila celý vršek zvonice.

Tady na jižní stráni pod kostelem pálí slunce tak, jak to VŽDY bývalo v mých vzpomínkách. Louka s výhledem na celé Chabry byla naším dětským rejdištěm a tehdy uzavřeným tajemným kostelem jsme byli magicky přitahováni.

VŽDY tu panoval ten neskutečný klid, vzduch se chvěl horkem a VŽDY byly prázdniny, ten kouzelný nezapomenutelný čas…

Nedaleko kostela na Bíleneckém náměstí byl po dlouhé době otevřen pro veřejnost barokní Knorův statek.

Vznikla tu příjemná kavárnička, kde nabízejí čerstvé buchtičky i výborné domácí limonády.

Zdroj: http://www.osop-chabry.cz/Kostel-steti-svateho-jana-krtitele.php