Přechod pro ženy

Přechod pro ženy není nějaký feministický výmysl, zebra na silnici, kam nesmí vkročit mužská noha. Přechod (neboli klimaktérium) je pro ženu ve zralém věku mezníkem, kdy se konečně stane člověkem, tedy skoro mužem!

Tohle období sice přináší některé nepříjemné průvodní jevy, ale ty zase pominou a pak už zůstanou jen výhody a samá pozitiva, dosud vyhrazená pouze pánům.

Tak například: Hormonální změny způsobí, že se ženské tělo začne měnit. Sem tam vyroste chlup, naopak vypadne vlas. Nafoukne se břich a vytratí se pas. Taky zhrubne hlas a spadne o pár tónů níž… To pravda nejsou žádné velké výhody. Jenže sebevědomí si s tím vším najednou hravě poradí, ženy už neřeší hlouposti, nefňukají a nehroutí se. Chlapi žasnou, jak jsou starší ženy věcné, přímé, výkonné a ke všemu ještě vtipné – stanou se z nich parťáci, jaké si muži vždy přáli mít.

A co teprve sex! Teď už nehrozí nechtěné těhotenství a marné by bylo o něj usilovat. Zabývat se nedokonalou postavou, nějakými nadbytečnými faldíky – to už není pravda, že to někdy bylo tak důležité! Přerozená žena odhodí nepotřebné emoce, nestará se o to, jestli ji její sexuální partner bude mít rád až navěky a nikdy ji nepodvede – což jsou přesně otázky, které mladé ženy řeší při milování. Nyní jde už jen a jen o jedno: o vlastní uspokojení vzešlé z krystalické vášně, právě tak, jako tomu je u mužů.

Věřte, nevěřte, kadeřnice Milada, která nedávno oslavila padesátku a úspěšně přežila klimaktérium, se mi nedávno svěřila:

„Konečně si své manželství užívám. Všechny ty ženské strachy a úzkosti zmizely s poslední menstruací. Jsem svému muži vděčná, že tolik let vydržel s hysterkou, jakou jsem dříve bývala. Cítím se tak volná a svobodná, chodím sama do lesa na houby (obuju staré škrpály, na hlavu narazím kšiltovku – neřeším, jestli jsem i při prolézání remízku dost krásná a taky se nebojím, že les je plný lačných mužů, kteří by mě mohli přepadnout) a do kavárny na kávičku (jít sama do restaurace pro mě bylo dřív nemyslitelné, cítila jsem se trapně). Jsem samostatnější a neotravuju manžela s každou hloupostí.

V intimní oblasti jsem se taky změnila, myslím víc na sebe a konečně si řeknu, co se mi líbí a co bych chtěla třeba vyzkoušet. Baví mě objevovat nové polohy a dělat věci, za které bych se dříve styděla. Prostě jsem odhodila zábrany a manžel je ze mě u vytržení – spěchá za mnou z práce domů jako nikdy dřív.“

Samozřejmě jsou i dámy spíše duchovně založené, které už „směšné pohyby“ až tak neberou: vezmou do ruky kyvadlo, karty, nebo začnou sbírat léčivé rostliny. Odnepaměti přece starší ženy nacházely uplatnění v činnostech, jež prospívaly lidem. Nejedna dozrála v čarodějku, vědmu, léčitelku či pečovatelku, která svou lásku a životní moudrost vyzáří prostřednictvím služby své rodině i všem potřebným.

Vida, zdá se, že se přibývajícího věku nemusíme tolik bát. I pro „přešlou“ ženu může podzim života mít své kouzlo a stát se opravdovým časem sklizně…