Zahrada ticha, oáza zeleně uprostřed panelového sídliště, externí disk popsaný pamětí minulých generací. Březohorský hřbitov v Příbrami, založený r. 1879, měl původně ustoupit bytové výstavbě,
ale nakonec zůstal zachován včetně dojemných hromadných hrobů obětí důlního požáru z roku 1892.
Jeden čtvercový a jeden podélný hrob, zabírající polovinu šíře hřbitova, ukrývají ostatky 145 horníků.
„Hrdinové hlubin“ tu odpočívají pod kobercem z travin a pomněnek, které pokrývají téměř celý prostor.
Centrální pomník zahynulým havířům ukrývá v podzemí dvoukomorovu kryptu, do níž měly být přeneseny ostatky z hromadných hrobů, ale nikdy se tak nestalo a krypta je prázdná.
Okázalé hrobky z mramoru a monumentální sochařskou výzdobu zde nenajdeme – tohle je hřbitov hlavně hornický.
Jsou tu hroby již zapomenuté, které pohlcuje bujná vegetace…
… i zachovalé pomníky význačných osobností:
Karel Hojden, grafik a malíř zdejšího kraje a hornictví, zemřel před 40 lety.
Cvičitel hasičů Žlutický zahynul při záchraně svých spolupracovníků a stal se „patronem“ místních hasičů.
Vrchní horní rada Brož se zasloužil ve své funkci o světové prvenství – dosažení hlouby 1000 m na dole Vojtěch v r. 1875.
Naddůlní šachty Anna, držitel stříbrného záslužného kříže s korunou za účast na zachraňovacích pracích při katastrofě v r. 1892.
Zde leží Josef Horký „Marabu“ – organizátor a propagátor skautingu, držitel několika skautských vyznamenání, pronásledován a vězněn za svou činnost komunisty.
Jan Chalupecký, horní úředník a písmák.
Pomník s hornickým motivem a nápisem „Již dozněl zvonku hlas“ patří českému montanistovi Ing. Tomáškovi.
Nejsmutnější jsou dětské hroby…
… Oldříškův anděl strážný zkameněl hrůzou ze svého selhání.
Můj tchán byl krásný a talentovaný jako Gérard Philipe – a stejně jako on zemřel předčasně na rakovinu.
Prach jsi a v pomněnky se obrátíš…
