Nejradši se procházím s Elou. Je ovšem zvyklá chodit dost ostrým tempem, takže mluvit s ní moc nemůžu - za chvíli se zadýchám a musím se opravdu snažit, abych nebyla pořád o krok pozadu.
Většinou je to tak, že Ela nasadí tempo, zaujatě mi něco vykládá, a já za ní cupitám a funím jak frekventantka kurzu hubnutí při lekci rychlochůze.
Dozvím se ale spoustu věcí. Ela je schopná mluvit nepřetržitě třeba dvě hodiny – rozkládá přitom rukama a ještě stačí zdravit kolemjdoucí, komandovat psa, který s námi taky mašíruje, a občas mě upozornit na krásně zbarvenou sojku nebo zrající jeřabiny. To je milé, ale já vidím v té rychlosti jen rozmazané modročerné (sojka) a červené (jeřabiny) fleky. Vzpomínám na její dětskou přezdívku „Rádio“, ta malá holčička zmlkla jen na povel „Rádio, vypni se!“
Já vím, proč je moje dcera zvyklá zařadit vyšší rychlost – má toho prostě moc. Novou práci, která spotřebuje mnoho její energie, přítele a spoustu kamarádů, koně, psa, zahrádku a plno aktivit, které chce stihnout. Ke všemu se ještě stala členkou občanského sdružení Slušné mozky.
Slušné mozky jsou partou převážně mladých lidí, kteří se snaží zlepšit život v našem městečku a snad i pozvednout jeho upadající pověst. Možná se pokusí uspět i v příštích komunálních volbách. Zatím organizují různé veřejně prospěšné akce, třeba úklid odpadu ze zaneřáděného lesoparku.
„Je to odvezeno!“ volá na Elu nějaký mladík z protějšího chodníku. „Bylo toho osm pytlů.“
Aha, to budou ty odpadky z lesíku. Mladík prý pracuje u Technických služeb, tak ho Ela přemluvila, aby pytle odvezl multikárou.
„Tak díky“, odmění ho E. úsměvem a zamáváním a nepolevuje v tempu. Přicházíme ale na náměstí a tady je větší koncentrace lidí. Musíme trochu zvolnit, takže si konečně můžu vydechnout.
Důchodkyně s příšerným chlupatým hafanem si Ely všimne a už se k nám řítí:
„Slečno K., ta sbírka pro psí útulek, to byl skvělý nápad. Vždycky když nakupuju pro Mikiho, koupím granule i pro ty chudáčky v útulku. A moje kamarádka Boženka si tam už jednoho pejska vybrala, vypadá skoro jako čistokrevná čivava!
Ale milovnice zvířat v letech není jediná, kdo má pro E. důležité zprávy:
„Elo, v neděli tě čekáme v sedm a budeš tam mít „projev“. Letáky jsme roznesli, jak jsi chtěla…“
„Jééé, to jste Vy, to bylo báječný, příště to zase uděláme podle Vás…“
„Já to hned říkala, když se do toho vloží Ela, tak to bude perfektní…“
Cože? Ona snad už šéfuje celému městu a já ani náš starosta jsme si toho ani nevšimli…
