Rozhovor s Wienerem, Havlíkem a Pallotto těsně před olympiádou

Už jsou na místě? Jaké si dávají naděje na celkové umístění? Zúčastní se slavnostního zahájení? Toto a ještě něco navíc se dozvíte z následujících rozhovorů...

Všem třem jsme položili stejné otázky prostřednictvím emailu, neboť tyto 3 naděje českého olympijského týmu vzbuzují po právu největší naděje na skvělé umístění. Výsledky jejich celoroční píle jsou velice povzbudivé, proto jsme doslova za 5 minut před 8.8. 8:08 udělali následující rozhovor.


Jak uvidíte, každý z nich se s otázkami popral po svém, někteří dokonce zaslané otázky rozšířili o další postřehy  a poznatky, neboť si našli delší chvilku uprostřed intenzivní tréninkové dřiny. Tímto jim děkujeme za jejich čas a DRŽÍME PALCE!

Rozhovor se Stanislavem Wienerem těsně před olympiádou: 


Ahoj Stando, jak se těšíš na olympiádu a jak ses připravoval?
Ahoj Ondro, těším se docela hodně. To víš, tento rok jsem nepoznal nic jinýho než trénink. Trénink, trénink, trénink. Dřel jsem jako bejk. Víš, jak dřou bejci, ne? Nic jsem nechtěl nechat náhodě. Připravoval jsem se opravdu poctivě. Jakmile jsem se dozvěděl, že jednou z olympijských disciplín bude i blogování, neúprosně jsem psal a psal. Často to byly s*ačky, ale to víš, jinak se člověk nerozepíše. Mluvil jsem s několika bloggerskými kolegy, kteří se taky připravovali na olympiádu. Prej jsou na tom podobně.

Jak hodnotíš soupeře?
No, ani ne tak soupeře jako soupeřky. Hodnotím je snad každý den. Pokaždý když nějaká projde kolem, tak hodnotím. A nejsem sám. Věř mi, že to dělaj všichni chlapi. Ale vím i to, že kolegyně naopak zase hodnotí soupeře. A nejen podle toho, co dokáží pérem, totiž klávesnicí, ale i jinak. Taková Mona M., to bude hele těžká soupeřka. Už jen podle toho, že když mi psala sms, jak se těším na olympiádu, použila termín olymPYJáda. No jak říkám, čoveče, bude to boj.

Trénoval jsi jenom blogování?
Kdepak, trénoval jsem i ostatní sporty. Třeba kuželky. Pro tento účel jsem vymyslel kouli s přídavnejma kolečkama. Víš, takový ty kolečka po straně, co maj malý děti na kole, když se na něm učej jezdit. Já jsem tyhle kolečka přidělal na kouli, a to tak, aby šířka koleček na obě strany zabrala celou dráhu. Tím dosáhnu toho, že pokaždý sundám všechny kuželky. Uvidím, jestli mi to na výboru projde.

Počkej, ale kuželky přece nejsou olympijský sport.
Jsou, ne?

Ne, nejsou.
Ale jsou.

Ne, fakt, Stando, nejsou.
Vážně ne? To je divný. A co jsem to teda trénoval za sport?

No asi kuželky. Ale na olympiádě je nevyužiješ.
Aha.

No, to nevadí. Určitě jsi trénoval i něco jinýho.
Jasně. Dával jsem si velký šance i v atletice. Bohužel jsem ale zjistil, že spousta atletických disciplín mi moc nejde. Při skoku o tyči jsem se vždycky napích na tyč a to docela bolelo, tak jsem se na to vyprdnul. Pak jsem zkoušel i běh na sto metrů, jenže jsem se vždycky lekl výstřelu ze startovní pistole, zmateně jsem pobíhal kolem startovních bloků a než jsem se rozkoukal, byli soupeři v cíli.
Proto jen kvůli mě museli zavést u podobný disciplíny, sto metrů překážek, start BEZ výstřelu startovní pistole. Startovalo se obvyklým způsobem "připravit-pozor-teď" i s těma rukama a tlesknutím nad hlavou startéra. Start u překážek se mi tedy povedl, ale na první překážce jsem zakopl, vymknul si kotník a bylo po závodění.
Trochu jsem zabrousil i do cyklistiky. Tam však ani tak ne svým sportovním uměním, jako svým návrhářským talentem. Cyklisti totiž, jak jistě dobře víš, nosí ty přiléhavý kalhoty. No a tam je, jak to mám slušně říct, v nich je prostě všechno vidět. A jelikož někteří cyklisti si mi stěžovali, že je pánbůh v rozkroku jaksi neobdaroval, něco jsem pro ně vymyslel.

Copak jsi pro ně vymyslel, Stando?
No, oni furt poukazujou na to, že ženský, který pánbůh neobdaroval na hrudníku, to můžou vyřešit push-upkou. Já jsem pro tento účel vymyslel a nechal si patentovat systém push-up pro muže. Jistě víte, co mám na mysli. Na spodní straně pánského přirození, přímo pod šourkem, hehe, to je slovo, co? Šourek, hehe. Tak pod tímhle šourkem je anatomicky vytvarovaný molitan, který jaksi nadzvedává pánské přirození, a pánové se pak cítí jako pinďa v molitanu. Cyklisté se pak konečně přestanou stydět před kamerou, když budou přebírat cenu, a v přiléhavých kalhotách hrdě a slavnostně vystaví na odiv svou chloubu.

Co další sporty?
Věřil jsem si i v gymnastice. Párkrát jsem spadnul z kladiny, ale to mi nezabránilo v tom, abych vstal a pokračoval dál. To si někam napiš, to je velká myšlenka. Vstát a pokračovat dál. Takže jsem vstal a pokračoval dál. Trochu jsem taky zápasil s provazem. Nemyslím provaz jako takový. Myslím gymnastický cvik zvaný provaz. Natrh jsem si při něm...jak se to řekne... jo, trikot. Gymnastický trikot, který byl mimochodem také vybaven systémem push-up. Z kladiny čouhal hřebík, nevím, kde se tam vzal, a o něj jsem si natrh trikot.

No ještě že sis nenatrh něco jinýho. Zkoušels ještě něco jiného?
Mám připravenou i skvělou sestavu pro synchronizované plavání. Plavky jsou také vybaveny systémem push-up. To jsou pak sestavy:-)
Věřil jsem si i v kanoistice. Slalom mi docela šel. Vymyslel jsem to tak, že při závodě jedu v potápěčským neoprenu s nasazenou kyslíkovou maskou a bombou na zádech hlavou dolů, tedy hlavou ke dnu. Loď je obrácená a já mám tělo pod vodou. Takhle nemusím kličkovat mezi brankami a do cíle se tak dostanu dřív.

Už ses viděl se Štěpánkou Hilgertovou?
Jo, už jo. (záhadně se odmlčí)

Co se stalo?
Ale, trochu jsem se s ní popral o ten transparent. Chtěl jsem ho nést já, tak jsme se o něj chvíli přetahovali a je zničenej. Štěpánka tak ponese pouze torzo toho transparentu. Bude držet jen tu ceduli (ta noha je ulomená) a z názvu naší republiky zůstalo jenom CZECH REP. Vyřešili jsme to tak, že všichni sportovci budou mít čepice otočený rovným kšiltem do strany nebo dozadu a budou dělat gesta jako gangsta rappeři z Bronxu, abysme nebyli tak nápadní a aby to korespondovalo s nápisem na ceduli.

Jaké šance si dáváš na celkové umístění?
Šance si nedávám žádný. Jedu hlavně chlastat s Hilgertovou, Železným a Šebrlem. Šebrle, když se vožere, tak předvádí desetiboj pomocí dvou prstů. Víš? Z ukazováku u pravý ruky je levá noha a z prostředníku pravá noha a takhle Šebrle předvádí disciplíny desetiboje. Je to sranda.

Už jsi tedy v Pekingu?
Jasně. Už jsem tu a připravený na všechno. Ubytovali nás v hotelu, kde byl shodou okolností ubytovanej i Ruda Havlík. Když jsem se to dozvěděl, říkám si, tak ho půjdu navštívit. Když v Praze nemá čas, tak se uvidíme aspoň tady v Číně. Zaklepal jsem na jeho pokoj a ozvalo se JO. Tak jsem šel dál. Jenže Ruda tam zrovna masturboval a to "JO" zopakoval ještě několikrát. Vůbec mě nezaregistroval, a tak jsem zase radši odešel. Řek jsem si, že to pivo v Praze asi bude lepší.

Komu z českých olympioniků nejvíce věříš?
Nejvíce věřím Romanovi. Už přes rok mi dluží šedesát tisíc, ale já mu pořád věřím, že je vrátí.

Získá Šebrle placku?
Šebrle placku sice získá, ale jak ho znám, pak ji prohraje v hospodě. Vždycky ho porazím, když hrajeme s kartama záchod. V nejhorším mi ji bude muset dát, když mi nesplatí ten dluh.

Komu bys nejraději dal facku?
Od facek je tu jinej blogger.

Budeš se účastnit slavnostního zahájení v ptačím hnízdě?
Uvidím, jak to stihnu. Sebral jsem Hilgertový druhou část toho transparentu. Musím na něj ještě narychlo přidělat ňákou nohu jako držadlo a ponesu aspoň tohle. Pokud to tedy stihnu, budu při slavnostním nástupu uzavírat českou výpravu s transparentem UBLIC.


Rozhovor s Evou Pallotto těsně před olympiádou:

Ahoj Eviku, jak se těšíš na olympiádu?

Děkuju za optání, letos nejedu. Do Čímy jsem místo sebe vyslala Rudu Havlíka. (potutelně se usmívá, řekněme, že se i trochu červená-poznámka redaktora)

Jak hodnotíš soupeře?
Havlík nemá soupeře. 

Jaké šance si dáváš na celkové umístění?
Havlík nemůže být než první.

Bude se ti během olympiády hodně stýskat po rodině
Už teď se mi po něm stýská. (hlasitě kašle 

Už jsi v Pekingu?
Nejsem. Ale je tam Havlík.

Komu z českých olympioniků nejvíce věříš?
Havlíkovi nevěřím ani slovo.

Získá Šebrle placku?
Jak víš, že právě peču? Ale Šeberle utře nos, schovám je raději pro Havlíka.

Komu by jsi nejraději dala facku
Havlíkovi. (zvoní jí mobilní telefon a na displeji září nápis Václav Havel.)

Ještě poslední otázka Evo než mu to vezmeš - Budeš se účastnit slavnostního zahájení v ptačím hnízdě
Myslím, že si raději přečtu dobrou knihu (od Havlíka).



(Bohužel uživatel Havlík se omluvil emailem, že cenzura Internetu v Pekingu je nyní natolik tvrdá, že na otázky nemůže odpovědět, snad nám prominete, že jsme odpověděli za něj.)

 Ahoj Rudo, jak se těšíš na olympiádu
Ani moc ne. Holky budou drahý, hotely narvaný a lítat někam letadlem se mi nechce. A to jsem ti ještě neříkal o své fobii (o tom snad někdy příště). 

Jak hodnotíš soupeře?
Soupeři budou silní a dobře připravení, věřím že jsem se připravil o něco lépe než oni. Ale upřímně na soupeře sere pes. Ono mejdany jsou sice někdy bezva věci, ale koukat na číňany jak imitují Johna Lennona za mikrofonem v levným baru naproti toho borce jak prodává takový divný kusy masa na špejli není úplně božskej vodvaz. Pak zase potkám nějakýho amíka, kterej bude mít zase ty stejný otázky, na který tu člověk odpovídá tak jakoby po paměti.  On mi řekne že dělá business s počítačema já se rozpovídám o výrobě hadrů a pak odejdem každej do stejnýho pokoje, stejně chudí na zážitky jako jsme sem přišli 

Jaké šance si dáváš na celkové umístění?
S tímhle na mě nechoď. Myslíš, že mi záleží na tom jestli o mě nějakej pisálek od novin napíše, že jsem přefik Izinbajevovou?  Má sice pěkný obočí, ale rvát se kvůli tomu o medaile?

 Bude se ti během olympiády hodně stýskat po rodině?
Ale to zas jo. Mámě jsem volal naposled v dubnu. Když takhle stoupáš nad Atlantikem a to levý křídlo je stále jakoby víc nakloněný a najednou ti ze stropu letadla vyletí takový ty kyslíkový masky, stýská se ti moc. 

Už jsi v Pekingu?
Tak já jsem tu pořád. Zrovna jsem viděl Standu Wienera a řeknu ti nebyl to zrovna ten nejlepší zážitek v životě. Přišel zrovna když jsem si rozcvičoval prsty na hod oštěpem, ale pak jsme celkem dobře pokecali, ani jsem nevěděl že Standu taky zlákali sem do Petingu. 

Komu z českých olympioniků nejvíce věříš?
Hele já je ani neznám. Starám se nejvíc sám o sebe. Myslíš, že nějaký Šebrle chápe, že ten trikot co má na sobě vyráběli tady v Číně? Že ty trenky co má pod tím sice dostal od Adidasu, ale všechny stehy šily čínský mámy od rodin? A že ty překážky přes který skáče, že schvaloval sám Mao? Neví nic. Nikdo nic neví 

A tak získá Šebrle placku?
Aby spíše nedostal facku. 

Komu by jsi nejraději dal facku?
Aha, tak to jsem odpověděl již v předchozí otázce (smích) 

Budeš se účastnit slavnostního zahájení v ptačím hnízdě?
Asi ano, ačkoliv jsem zvažoval na protest proti Masarykovu nádraží jezdit kolem Pekingu vlakem. Ale zas si tak říkám, že možná vyjedu někam za město, dám si v baru daighiri a tu první brunetku, která přijde (a není jich tu málo) pozvu na drink a třeba mi poví něco o té číně o které nás učili za komančů na základce.

 

Za rozhovory poděkoval Ondřej Kňava

Autor: Ondra Kňava | pátek 8.8.2008 11:41 | karma článku: 18,04 | přečteno: 1724x