Česká Televize prostřednictvím svého šéfa redakce sportu Oty Černého, vzkázala nadějné české mladé tenistce, že u ní si už zkrátka neškrtne. Na obrazovkách České Televize se již tato hráčka neobjeví. Sbohem vysílání možnému finále Rolland Garros v budoucnu, sbohem Báro.
Možná se tomu budete smát, ale tahle tenistka má do tenisového důchodu ještě daleko. Pokud vydrží pilovat backhand dále, klidně se to stát může.
Já se tomuto rozhodnutí směji, až se za břicho popadám. Ale vlastně ne. Spíš je mi z něj pořádně smutno.
Zrovna nedávno totiž ČT reprízovala dokument o českých desetibojařích, kde v přímém přenosu použil jeden z českých desetibojařů slova mnohem peprnějšího zrna, než byly 2 neškodná slůvka, která byla řečena ve zcela zřetelném rozrušení a v záchvatu silné emoce, uprostřed vypjatého tenisového zápasu.
Divím se velmi, že i po odvysílání přímého přenosu tehdejšího desetiboje Česká Televize nepřestala vysílat pořady z atletiky, ba co víc, viděli jsme ony desetibojaře ještě další dekádu bez sebemenšího zásahu cenzury pana Černého. Ono by to asi bylo těžké neukázat vítězství našich hochů v závodech mistrovství světa nebo na olympiádě.
Ale ještě zdaleka nekončíme. Česká Televize se chlubí, kolik přímých přenosů diváci mohli vidět v minulém ročníku hokejové extraligy. „Každé hrací kolo, jeden zápas“! zní mi ještě v uších reklamní spot, lákající na hokejová zápolení.
A ruku na srdce, nepadne během jednoho hokejového zápasu takových slov i do ruchových mikrofonů ČT desítky? Nebo se při hokejových bitkách, či v melách před brankou, kdy hráči shazují rukavice a natvrdo se bijí pěstmi do obličeje nazývají jménem a říkají si, „pojď sem Bedřichu, já ti tady teďka dám jednu po tvém obličeji?“
Dále se podívejme na projevy Vládi Růžičky, hokejového fanatika, díky němuž slavíme zisk mistrovského titulu. Řve snad Vláďa na hokejové rozhodčí „ pojď sem Jane, potřebuji tady s tebou probrat jedno tvé rozhodnutí, zdali nebylo správné?“
Dále se zastavme u fotbalu. Známý komentátor Jaromír Bosák často glosuje výkřiky Tomáše Řepky stylem: „tak to kdyby rozhodčí slyšel, tak si to za rámeček nedá“.
Často i kamera České Televize zcela v detailu zabere ústa hráče, kde je zcela jednoduché odečíst, jakými výroky hráč počastoval protihráče. To zase Jaromír glosuje slovy: „Tady není třeba překladu“....
Ale fotbal i hokej z obrazovky ČT nezmizel ani nezmizí.
Sport je totiž hra nervů, emocí a zapálení pro hru.
Ale to asi pan Černý neví. Zdá se mi, že hrál tak maximálně kuličky.
Právě ve sportu člověk vybíjí i své nejniternější emoce, aby dosáhl nějakého úspěchu. A v tenise je to nejmarkantnější. I tenisový komentátor Marek Svačina nezapomene v každém utkání, které komentuje poznamenat, že tenis je zejména hra nervů. Někdo láme rakety, McEnroe ji dokonce po rozhodčím házel, ale nevzpomínám si, že by jakýkoli šéf sportu zakázal vysílání fotbalu, hokeje nebo tenisu a něco, nebo někoho zakazoval. Na minulém Mistrovství světa největší hvězda francouzů Zinedine Zidane v přímém přenosu dal hlavičku přímo do hrudi svému soupeři. Vlastně ho fyzicky napadl. Skvělý vzor pro mládež! Ale MS ve fotbale se i letos na České Televizi vysílalo. Jsem za to rád, protože pozor, příště už to bude možná zakázáno, když si tento článek Ota Černý přečte a uvědomí si to.
Bára Strýcová nikoho fyzicky nenapadla, ulevila si dvěma slovy ve vypjatém tenisovém matchi a už se na obrazovkách ČT neobjeví.
Hráči fotbalu a hokeje můžou dělat z druhých mrzáky v přímém přenosu a nic se neděje. Nejsem rozhodně pro jakoukoli cenzuru Oto. Vysílejte prosím všechna sportovní zápolení dále. Jsme lidé nejsme stroje. Vás za člověka taktéž považuji. Proto prosím odvolejte svůj nesmyslný zákaz, jinak budete všem normálním lidem jen pro smích. Srdečně zdraví a mnoho úspěchů do další práce přeje Ondra Kňava.
