Skoroletní přemítání v roce 2009 aneb řekni, kde ty hlasy jsou

V roce 1990 se u nás konaly první svobodné volby po téměř čtyřiceti letech - volby do tehdejšího Federálního shromáždění. Do Sněmovny národů bylo tehdy odevzdáno 7 232 125 platných hlasů. Volební účast byla 96,79 % hlasů. O dva roky později byla tato účast 85,08%.

Mrazilo mi v zádech, když jsem si den před volbami do Evropského parlamentu pročítala tato čísla. Píšu tento článek v době, kdy se právě zavírají volební místnosti. Dle nejnovějších zpráv se celková volební účast očekává kolem 25%. I při této zprávě mi mrazí v zádech.

Vrátím se na chvilku do roku 1990. Zkusme si představit tehdejšího voliče, kterému bychom sdělili, že za třináct let bude naše republika plným členem Evropské unie a bude volit své zástupce do Evropského parlamentu. Tehdejší volič by byl tou představou nadšen a možná šokován. A představě, že česká republika Evropské unii v roce 2009 předsedá, by možná nevěřil ani tehdejší prezident.

Na stole mi leží tenounká knížka Václava Havla "Letní přemítání", kterou napsal v létě roku 1991 - cena doporučená nakladatelem 29 Kčs. Koupila jsem si ji a dobře schovala. Občas si v ní čtu. V jedné z kapitol Václav Havel píše o svých představách, jak asi bude vypadat naše země za deset, patnáct či více let. Porovnávám se skutečností a divím se...

"Půjde-li vše dobře, budeme už řádnými členy Evropských společenství, budeme mít pevné místo v rodícím se seskupení celoevropském, budeme mít už i pevné záruky naší bezpečnosti...  Svůj nový domov v Evropě budeme mít tedy v podstatě vybudován. Naše nezávislost bude mít svůj srozumitelný obsah, smysl, kontext. Nazí, bezmocní, osamělí, zapomenutí, ohrožení se zcela určitě už cítit nebudeme.

Na jiném místě knížky Václav Havel píše: "Stačí se rozhlédnout po naší politické scéně (jejíž malá kulturnost je jen odrazem obecné krize kulturnosti): rok před volbami (1992) je téměř všechno politické konání, včetně debat o veledůležitých zákonech v parlamentu, zcela ve vleku předvolebního boje, přemrštěné touhy po moci a ochoty podbízet se zmatenému voliči pestrou paletou líbivých nesmyslů; obvinění, osočování a hanobení politických protivníků nezná míru; jeden politik maří užitečnou práci druhého jen proto, že je z jiné politické strany; nepředpojatý a pragmatický zájem o rozumná a obecně prospěšná řešení stále zřetelněji ustupuje stranické či jiné kalkulaci; analýzy jsou z novin vytlačovány honbou za skandály (pomoci vládě v něčem dobrém a podpořit ji je už málem považováno za hanbu, kopnout ji do kotníku naopak za zásluhu);...

Občané jsou tím vším stále zřetelněji znechuceni a jejich znechucení se pochopitelně obrací proti demokratické moci, kterou si sami zvolili, z čehož pak těží nejrůznější podezřelé existence, získávající přízeň obyvatel takovými nápady, jako například, že je třeba vládu svrhnout do Vltavy. ..."

V příštích dnech se v médiích objeví celá řada analýz na téma: Proč českého voliče nezajímají volby do Evropského parlamentu. Václav Havel to popsal v roce 1991 celkem přesně. Není potřeba dalších analýz. Volební účast na podzim v mimořádných volbách bude podobně nízká, uvidíte...

Jsem velmi smutná z toho, že od řádků, které napsal Václav Havel,  uběhlo již celých 18 let a situace není lepší, spíše horší. Cožpak je možné, že nová generace, která mezi tím vyrostla, získala volební právo a tím i tu čest podílet se na ovlivňování svého života i života ostatních lidí, nechápe, jak moc už na ně my - starší a unavení věčným politikařením - čekáme? Jak moc už čekáme na jejich hlasy pro slušnou, demokratickou společnost lidí! Prosím, přijďte, je to na vás...