Pravda objevená na půdě
"Babi, kdy už konečně přestane pršet?", zeptala se Anežka. "Nevím, už se ptáš potřetí. Má pršet až do neděle. Odpoledne přijede vaše máma, tak vás třeba vezme někam do kina, já už nikam nechodím", odpověděla babička.
"Babi, a co máme dělat? Tady je strašná nuda," povzdechla si Barunka. "Mohli bychom hrát třeba na pravdu. To se někoho na něco zeptáš a on musí odpovědět buď pravdu, nebo musí dát fant. Babi, hrála bys taky?", navrhla Anežka. "Pravda se má říkat vždycky. A ne místo pravdivé odpovědi dávat fant, co vás to ve škole učí za hry?", rozčílila se babička.
"Babi, a můžeme se jít aspoň podívat na půdu? S dědou jsme tam vždycky chodívali, když pršelo, poslouchat, jak déšť bubnuje do střechy", navrhla Barunka, ale nedoufala, že je tam babička samotné pustí.
Ta však překvapivě souhlasila: "Jděte si, kam chcete, aspoň budu mít chvilku klid. A ne abyste se tam hrabaly ve starých krámech! A neumažte se, ať nás máma nehubuje", a obě vnučky hned běžely k dřevěným schůdkům, které vedly na půdu.
xxx
"Jé, teda tady je krásných věcí. Hele, stará truhla, a není zamčená", Barunka do ní nakoukla a volá:
"Dívej, tady je nějaká krabice s fotkama a dopisama", a sype hned obsah krabice na víko truhly. A tady je nějaký sešit, podívej!"
"Páni, ale to je deník!"
"Ukaž, dej mi to, já jsem si to našla!"
"Neber mi to, roztrhneš to. Tak já kousek přečtu, počkej:
Dnes byl u jezírka krásný teplý večer. Seděli jsme Thomasem na skále a snažili se pomocí rukou domluvit. Na to, že se učím anglicky teprve dva měsíce, to náhodou nebylo špatný a Thomas už taky pár českých slov pochytil. Říkal pořád dokola "I love you. Mam te rad, ty a ja to Amerika, tam life the best". Thomas pořád chce, abych za ním přijela do Ameriky, až se budou muset vrátit. Vždyť já ale půjdu po prázdninách teprve do druhého ročníku a bez maturity mě máma nepustí. "Mám tě moc ráda, Tomi. Pořád na tebe myslím." Včera Thomas přinesl k nám domů nějaké konzervy a kafe a mámě říkal: "Ja vzit cera to Amerika", ale ona mu moc nerozuměla. Tak mu jen pohrozila prstem, aby mi něco neprovedl. Ale co, válka už konečně skončila, proč bychom se nebavili. A až v roce 1948 udělám maturitu, tak za ním stejně odjedu. Však mi říkal: "Wejt, wejt", jako že na mě počká. Do tý doby si budeme psát a já se aspoň naučím angličtinu".
"Ukaž, teď budu číst já", vytrhla Barunka Anežce deník z ruky.
"Ale tady to už ten inkoust není vůbec čitelný. Podívej, tady je založená fotka. To je asi nějaký voják a vedle máma, ta byla krásná, viď?"
"Pojďme se zeptat babičky, třeba nám to vysvětlí", navrhla Barunka.
xxx
"Babi, to je máma tady na tý fotce?", zeptala se Barunka. Babička si nasadila brýle a hned odpověděla: "Jojo, to jí bylo sedumnáct, nosila krásný vlnky ve vlasech, na každou noc se natáčela".
"A ten kluk, co se k ní tulí, to je kdo?", byla zase zvědavá Anežka.
"To je americkej voják, to je focený po osvobození v pětačtyřicátým. Jo, ten vaší mámu moc miloval. Jmenoval se Thomas. Nabízel mi stotisíc dolarů, když mu jí dám. Já jsem ji ale nepustila, vždyť ještě studovala. Chtěla jsem, aby napřed dodělala školu, a pak mohla jet. Její kamarádka se tam vdala hned po válce a má se tam moc dobře", vyprávěla babička.
"Hm, Thomas vypadá trochu jako náš táta, viď? A kdyby si ho máma vzala, tak bysme se narodili v Americe"?, zeptala se Anežka. "To víš, že jo, to by ses nenarodila vůbec", poučila jí starší Barunka.
"A babi, proč do tý Ameriky máma neodjela pak?", zeptala se Anežka.
"Pak? Pak už nebylo vůbec nic", povzdechla si babička.
"Babi, a co tady vlastně v Plzni dělal americkej voják? On přišel se Sovětskejma vojákama? My jsem se ve škole učili, že nás osvobodila sovětská armáda. Přijeli s tankama a válka skončila. A lidi jim dávali šeříky, vojáci hráli na harmoniku, tancovalo se. Bylo to v jednom filmu, byli jsme na tom se školou", řekla Anežka.
"No, Plzeň osvobodila americká armáda a na harmoniku tedy určitě nehráli. Ale legrace s nimi byla, to jo, to by vám mohla máma vyprávět", řekla trochu jizlivě babička.
Barunka vytáhla cosi z krabice a zeptala se: "Babi, a tady ti Indiáni, to je co?"
"No, to jsou nášivky, co měli ti vojáci na bundách, víš? Vždyť to vidíš na tý fotce", odpověděla babička.
"Babi, ale paní učitelka nám neříkala, že nás osvobodili i americký vojáci. A máma to taky nikdy neříkala, viď, Báro?", divila se Anežka.
"Ale nevykládej nesmysly, vždyť k nám ten mámy voják chodil, nosíval nám jídlo z kasáren a já jsem mu za to přepírala košile. Já nevím, proč vás to ve škole nenaučí", zlobila se babička.
"Bacha, schovej to, máma jde", lekla se Barunka a strkala hned krabici z půdy pod kanape.
"Mami, ty prý jsi chodila s americkým vojákem a chtěla ses vdát do Ameriky?", vyhrkla Anežka.
"Pane bože, babi, co jim to tady prosím tě vykládáš, co jim blbneš hlavu. Co když to holky řeknou ve škole. Vždyť mě pak jako učitelku okamžitě vyrazí! Nezbláznila ses. Odkud jste tu krabici vytáhli, dejte to sem, hodím to do kamen. Už sem na prázdniny nikdy nepojedete, když takhle zlobíte", rozzlobila se maminka.
"No vidíš, ty jsi učitelka a klidně dětem vykládáš, že nás osvobodila sovětská armáda a přitom jsi randila s Amerikánem. A já jsem se zbláznila? Já tomu světu už nerozumím", řekla babička.
" A máma by měla dát fant", řekla tiše Anežka a pro jistotu si nenápadně zastrčila jednoho Indiána do kapsy.
Eva Klokočníková
Výbušné spoďáry na Hlaváku
Tak jsme zase jednou vyrazili vlakem z Prahy. Zatím vše klapalo. Kdosi však zapomněl v Bille na nádraží kufr s prádlem, tak nám to málem ujelo... Policie nás sice chrání, ale moc nepomáhá a hlavně špatně informuje...
Eva Klokočníková
Wintonovy děti nebyly jen Wintonovy
Na plátně právě vrcholí film "Jeden život" o hrdinovi Nicholasi Wintonovi, který těsně před válkou zachránil 669 převážně židovských dětí, které by jinak válku nepřežily. Byl to ale jediný hrdina tohoto příběhu?
Eva Klokočníková
Tancuj, Mariane
Konečně je zase masopustní veselí. Doba, kdy skončil předvánoční půst a předvelikonční ještě nezačal. Teď je dle tradice dovoleno hodovat, tancovat, veselit se a radovat ze života. Teď je čas pořádat večírky až do božího rána...
Eva Klokočníková
Zpověď páně ministra
"Přijď, Duše Svatý, a pomoz mi, abych hříchy své náležitě poznal, srdečně jich litoval, upřímně se z nich vyzpovídal a doopravdy se polepšil...“
Eva Klokočníková
A co je to vlastně za lidi na tom ministerstvu?
Tak jsme se dozvěděli, jak to chodí na jednom českém ministerstvu: oslavuje se přímo na pracovišti, paří se klidně do půlnoci. No, nakonec nás daňové poplatníky to vyjde levněji, než kdyby oslava proběhla někde v "Alcrónu".
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
„Můžete nás grilovat.“ Koalice SPOLU zahájila kampaň u piva a klobás
„Ááá, náčelník přijíždí,“ zahlásil europoslanec ODS Alexandr Vondra. K poděbradské kolonádě, kterou...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Na Plzeňsku hořela hala sklárny, oheň zasáhl třetinu střechy
V Heřmanově Huti na severním Plzeňsku hořelo v areálu sklárny. Podle informací iDNES.cz od hasičů,...
Trump se vidí jako disident, soud je pro něj marketingová sklizeň, tvrdí expert
Premium Pokud dojde na televizní debatu Donalda Trumpa a Joea Bidena, jako jednoznačný vítěz z ní vzejde...
Získejte ZDARMA dětskou opalovací kosmetiku Lirene
S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...
- Počet článků 339
- Celková karma 14,51
- Průměrná čtenost 2880x
Get Your Own Real Time Visitor Map!