Chci ti něco vyprávět, mami
"Když jsem konečně prolezl tou úzkou chodbičkou, kterou jsem téměř nemohl protáhnout svou velkou hlavu, rychle jsem musel přivřít oči. Nebyl jsem zvyklý na tak prudké světlo, které najednou píchalo do očí a vyděsilo mě. Lekl jsem se a honem jsem začal brečet, aby mne proboha někdo "zachránil".
Kdosi mne vzal do rukou, ale nebyla to moje máma, tu bych poznal podle její vůně. Čekal jsem, že mne ten člověk pohladí a utiší, místo toho na mne jen pustil vodu, která nebyla zdaleka tak teplá, jak jsem byl dosud zvyklý. Chtěl jsem ke své mámě, ale oni mi ji jen ukázali, a pak mne nesli dlouhou chodbou a já se jen bál, že už mámu nikdy neuvidím a že mne třeba dají k adopci.
Už si ani nepamatuji, co se mnou pak všechno dělali. Možná jsem to zaspal, protože jsem byl z toho porodu velmi unavený. Ze všeho nejvíce jsem toužil po tom, abych se mohl přitulit ke svý mámě, trochu se s ní pomazlit, a pak u ní usnout jako miminko.
Místo toho mi kdosi přivázal ruce a nohy tak, abych se vůbec nemohl hýbat. Chtěl jsem se protáhnout po té dlouhé době v mámině břiše, místo toho jsem měl pocit, že mi nasadili svěrací kazajku. A ještě ke všemu jsem se nemohl vůbec dovolat mámy. Nevím proč nepřišla, když jsem jí tolik potřeboval. Řvali jsme tam všichni, jeden přes druhého, někteří z nás z toho byli úplně vysílení a celí červení, nikdo si nás ale nevšímal, tak jsme z toho řvaní raději usnuli.
Ráno nás všechny naházeli na jakýsi vozík, co mu vrzala kolečka, byl to příšerný zvuk, ale my jsme raději ani nedutali, protože jsme doufali, že konečně jedeme za mámou. Ty chvíle, kdy jsem pak býval u ní, byly krásné. Máma mi dala cucat mlíčko, celou dobu mě hladila a pusinkovala a byl bych u ní po jídle hned usnul, kdybych nevěděl, že nás zas narvou do toho hliníkového vozíku a pofrčíme pryč. Tak jsem měl raději oči otevřené, abych si ten obrázek své mámy mohl nechat zdát, až mezi námi bude zas ta dlouhá chodba, po které nás vozili.
Občas za námi přišel na pokoj pan doktor, prohlížel nás a poslouchal, jak nám bije srdíčko, a jednou mě dokonce čímsi píchnul. Strašně jsem se bál, chtěl jsem, aby se mnou byla máma a držela mě pořád za ruku. Už tehdy jsem pochopil, že člověk zůstane občas na všechno sám a nikoho na světě se nedovolá.
Na ten den, kdy mě od mámy konečně neodvezli, nikdy nezapomenu. Máma mě vybalila z toho hrozného krunýře, konečně mi oblékla dlouhé kalhoty jako velkému chlapovi, sundali mi kroužek s číslem, který jsme měli s mámou stejný, aby si nás nepopletli. Hned jsem mrskal nohama i rukama, abych trénoval, protože čas nečeká a já budu muset do roka sám umět chodit. I moje máma se už převlékla z té bílé košile, v které mi připadala jak bludička (nebo spíše obludička), do nádherně modrých šatů, strašně jí to slušelo, byla ze všech těch maminek tam nejhezčí a já pochopil, že se jde konečně domů.
Před dveřmi porodnice stál nějaký pán s kytkou, máma mu mě dala do rukou, a protože se celá smála štěstím, věděl jsem, že to není žádný cizí chlap, ale že to je můj táta a že jsme se konečně po pěti dnech dočkali a mohli se spolu seznámit.
Vidíš mami, a vyrostl ze mně zdravý kluk jako buk. Občas si vzpomenu, jaké to bylo, když jsem se narodil a už jsem se tě chtěl mnohokrát zeptat:
Jak jste si tohle mohli nechat líbit? Jak jsi mne mohla nechat v tom pokoji samotnýho s cizími lidmi? Jak si táta mohl nechat líbit, že své dítě viděl až 5 dní po narození. Vím, byla to tehdy taková doba. Ale já to opravdu nechápu. Kdyby mi někdo bránil vidět své dítě, které se mi právě narodilo, asi bych jim tam rozkopal dveře.
To jsem ti jenom chtěl vyprávět.
A pak jsem ti chtěl ještě říct, že jsem moc rád, že ta doba, do které jsem se tehdy narodil, už před mnoha lety skončila. Naštěstí si z ní moc nepamatuji. Společnost, která ubližuje svým mláďatům, musí totiž nutně zaniknout."
Věnováno všem těm mladým lidem, kteří si to tehdy před více než 20 lety nenechali líbit...
Eva Klokočníková
Výbušné spoďáry na Hlaváku
Tak jsme zase jednou vyrazili vlakem z Prahy. Zatím vše klapalo. Kdosi však zapomněl v Bille na nádraží kufr s prádlem, tak nám to málem ujelo... Policie nás sice chrání, ale moc nepomáhá a hlavně špatně informuje...
Eva Klokočníková
Wintonovy děti nebyly jen Wintonovy
Na plátně právě vrcholí film "Jeden život" o hrdinovi Nicholasi Wintonovi, který těsně před válkou zachránil 669 převážně židovských dětí, které by jinak válku nepřežily. Byl to ale jediný hrdina tohoto příběhu?
Eva Klokočníková
Tancuj, Mariane
Konečně je zase masopustní veselí. Doba, kdy skončil předvánoční půst a předvelikonční ještě nezačal. Teď je dle tradice dovoleno hodovat, tancovat, veselit se a radovat ze života. Teď je čas pořádat večírky až do božího rána...
Eva Klokočníková
Zpověď páně ministra
"Přijď, Duše Svatý, a pomoz mi, abych hříchy své náležitě poznal, srdečně jich litoval, upřímně se z nich vyzpovídal a doopravdy se polepšil...“
Eva Klokočníková
A co je to vlastně za lidi na tom ministerstvu?
Tak jsme se dozvěděli, jak to chodí na jednom českém ministerstvu: oslavuje se přímo na pracovišti, paří se klidně do půlnoci. No, nakonec nás daňové poplatníky to vyjde levněji, než kdyby oslava proběhla někde v "Alcrónu".
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Mezi extremisty stále dominuje takzvané antisystémové hnutí, tvrdí vnitro
Dominance takzvaného antisystémového hnutí na české extrémistické scéně přetrvává. Jeho...
Podnikatel myslel, že investuje. Podvodníci zatím vysáli z jeho účtů 20 milionů
O 20 milionů korun přišel kvůli internetovým podvodníkům třiašedesátiletý muž z Hradecka. Podle...
Bezdomovec bránil napadenou ženu, za útok nožem dostal čtrnáct let
V opilosti podle obžaloby šestkrát bodl nožem muže, s jehož družkou popíjel v parku na Mendlově...
Na Pražském okruhu se převrátil náklaďák přes svodidla, omezoval oba směry
Na druhém kilometru Pražského okruhu u Jesenice havarovalo nákladní auto, které se převrátilo na...
Dobře dispozičně řešený byt 3+1 se zasklenou lodžií
Studentská, Přelouč, okres Pardubice
3 200 000 Kč
- Počet článků 339
- Celková karma 16,46
- Průměrná čtenost 2880x
Get Your Own Real Time Visitor Map!