Stát mi nic nemůže zabavit, protože krom telefonu nic nemám
Myslím, že na chvíli do „chládku“ šel a zmiňuji to jen proto, že on i jemu podobní, když na ně dopadla molitanová ruka našich zákonů, volili roli nemajetných. Tato strategie, kde nic není, ani smrt nebere, stále funguje. Je populární nejen u zlodějíčků stojících v pozadí, ale i těch v popředí, většinou s nálepkou politické strany.
Majetek je starost. Čím víc ho máme, tím větší. Není třeba závidět, jsou to nervy. Moliérův Harpagon je sice zábavná figura, ale zároveň vážná diagnóza. Oficiální příjem je v pohodě, ale to nakradené se musí někam ulejt, eufemisticky řečeno odklonit. Prachy se ukládají na exotická konta, majetek na manželky nebo vlastní děti. To jen na okraj. I to má svá úskalí, ženám občas rupne v kouli a vděk potomstva bývá často hodně těkavá látka.
Než mi vypálíte na čelo cejch závistivce, chci předeslat, že tyto řádky nedatluji v mrazivém průvanu zmrzlým ukazovákem, s kulichem na hlavě a nudlí u nosu. Ke klávesnici v suchu a teple mě přivedl „lex Babiš“. Ne ne, počkejte, nemlaťte mě hned za Babiše po hlavě. Z opatrnosti stojím neutrálně stranou, protože ho neznám, stejně jako nestojím na straně starých politických harcovníků, to protože jsem měl možnost je poznat. Těch politických fosilií, dříve tolik nesmiřitelně rozhádaných a dnes stojících v jednom šiku proti tomu, kdo je jak se zdá, nachytal na švestkách. A tak spustili flašinet s falešnou melodií, která moc nezabírá, přesto rukou společnou neúnavně klikou točí dál.
„Komouš, estébák, zbohatlík s čapím hnízdem na hlavě. Proč to ti dole pořád nechápou, proč jim to neleze do jejich zabedněnejch makovic, proč nezpívají s námi. Musíme na to jinak.“
Zákon na něj, ano zákon. Ten se pomalu v hlavách parlamentních matadorů rodí a vypadá to, že vychází ze známé premisy – jako nic nemít, jako nic nevlastnit, jen to za mlžným oparem ovládat. Kdo na to nepřistoupí, musí z kola ven. Zde nejde jen o současného ministra financí, kterému to křečovitě šijí na míru. Ten zákon, projde-li, nás vrátí nejen zpět mezi nečitelné privatizační šibaly, ale i zpátky někam do osmačtyřicátého, kdy každý bohatý a úspěšný byl lotr. I Baťa byl tehdy zloduch.
A ještě k Babišově Mafře. Nevím jak je to v jiných krajích, ale nám Středočechům, chodí pravidelně do schránek „Středočeský zpravodaj“. V neblahé paměti, Rudé právo proti tomu hadr. Jen ukázka namátkou. Oko nezůstane suché nad obrázky, kdy bývalý hejtman Petera vděčně usmívajícím se důchodcům rozdává pytlíky s pamlsky, či stříhá pásku u nové cyklostezky. Jindy slavnostně otvírá opravenou zámeckou bránu, nebo za potlesku svojí klaky, chromovaným rýčem hloubí ďůru pro stromek, který se tímto aktem asi stává posvátným. Nic výjimečného.
Moravskoslezský hejtman se v propagaci své osoby cpe klobásami a upíjí pivo. Je dobře, že to známé „buřty, pívo a nenávist“, nezabralo a on dostal padáka. Přesto bych ocenil, jak názorně předvedl, co si o nás ti nahoře myslí. Bohužel i koblihy do tohoto ranku patří. Ani premiér Sobotka si v tomto nezadá. Ve žluté stavební přilbě klepe vyblejskaným zednickým kladívkem na nějaký kámen, jindy slavnostně vítá mezi vagóny českou naftu, která na celá léta zamrzla někde v Německu.
Tak jasně, politik musí být vidět, děje se to tak všude. V tomto bodě je mi ale Babiš sympatičtější. A vůbec ne proto, že si své „píárko“, na rozdíl od výše jmenovaných, platí ze svého, ale že jeho média tak činí na úplně jiné úrovni.
Zdeněk Kloboučník
Tak se nám ten demoblok hezky pospojoval
Pěkně jako vláček. Za mašinkou s vyhaslým topeništěm, si poskládali svoje názorové vagónky. Mají to odklepnuté pro volební klání a vypadá to, že v první třídě budou vozy od Pirátů a STANu.
Zdeněk Kloboučník
Jak jsem se stal pitomcem
Jdu s dcerkou na Strossmayerovo náměstí vrátit do výkupny lahví své hříchy proběhlého týdne. Najednou se mi holčička před Dopravním podnikem vytrhne a mojí setrvačnost zastaví až její otázka, „tatííí, co to je?“
Zdeněk Kloboučník
Je Senát jen trafika nebo ne?
Po každých volbách do horní parlamentní komory se ten otazník znovu objeví. Bídná volební účast je opravdu zarážející a ten nezájem veřejnosti má punc setrvalého stavu.
Zdeněk Kloboučník
Rád se dívám na staré snímky
Nebylo to tak vždy, v dětství mi dokonce některé připadaly k smíchu. „Mami, to dříve měli všichni lidi tak vykulený voči?“
Zdeněk Kloboučník
Přemluv bábu, přemluv dědu
Ten recyklovaný apel od dvou známých herců (Issová, Mádl), jak příští volby nepokazit, jsem přešel mávnutím ruky. Nakonec nebyl mířen na mě, ale vlastně na moje potomstvo a jejich vrstevníky.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Na Plzeňsku hořela hala sklárny, oheň zasáhl třetinu střechy
V Heřmanově Huti na severním Plzeňsku hořelo v areálu sklárny. Podle informací iDNES.cz od hasičů,...
Trump se vidí jako disident, soud je pro něj marketingová sklizeň, tvrdí expert
Premium Pokud dojde na televizní debatu Donalda Trumpa a Joea Bidena, jako jednoznačný vítěz z ní vzejde...
Vlak bez strojvůdce ujel několik kilometrů, pak vykolejil. Řítil se stovkou
Na železniční trati mezi obcemi Čisovice a Měchenice v okrese Praha-západ vykolejil vlak. V...