...už začínám tušit, jak se cítí malý chlapec, který dostane od táty na vánoce pod stromeček vláček...
„Co říkáš na ten kulatý vysavač, Pupi?“ začala jsem opatrně. Chlupy kam se podíváš, tahám je i s čistým prádlem z pračky.
„Ušij mu teplákovku s kapucí.“
Chtěla bych mít jeho humor. Musím tu denně kvůli psovi smýčit a obden lhát, že už jsem zametla.
„Fajn věcička, když jsem byl sám…,“ pohlédl na mě, zavzpomínal, polknul slzu a než stačil něco říct, vyhrkla jsem: „…na vánoce, pod stromeček…,“ mobil jsem mu vrazila pod nos.
Za pár dní přišel balíček.
„Pupííí,“ jásala jsem. „Dám ho k dárkům (myšleno k TĚM dárkům, které jsem si koupila, aby měl Pupi radost, kolik toho letos od Ježíška zase dostanu).“
„Ty ho nerozbalíš?“ naposledy jsem údiv v jeho hlase zaslechla, když se ráno po svatební veselici probral se slovy: „Fakt jsem to udělal?“
„Já myslela…pod stromeček…“
„Podívej se kolem sebe, chlupy, všude samé chlupy! To se chceš další měsíc dřít! Až do vánoc?! Zlato, měla bys mít víc času na sebe.“
Tak jo, souhlasila jsem, aby ho rozbalil. Otevřel krabici, pročetl návod a pak už to naším domem hrčelo. Zamyšleně jsem koukala, jak ta kulatá věcička jezdí sem a tam. Po chvíli miláček radostně zvolal: „Stáhnul jsem si do mobilu apku!“ Zbytek odpoledne se nesl v duchu „táta a vláček pro syna“. Různě vysavač mobilem navigoval, zavíral a otvíral pokoje, stavěl mu do cesty překážky a nadšeně vykřikoval: „Cha, cha!“
A jak u nás vypadá všední den s vysavačem? Ráno odklidím z podlahy vše, co by našemu „Saviči“ překáželo, zavolám Pupíkovi do práce, protože já mávám a on púšťa. Odpoledne přijede Pupíček domů, spokojeně se rozhlédne po podlaze a běží k vysavači. Dojímá se nad obsahem zásobníku, vyčistí mu kartáčkem bříško (už si ani nepamatuji, kdy se takto choval ke mně) láskyplně s ním promluví, dokonce, to se podržte, ho chválí! Potvoru elektronickou! Vždycky je u toho tak nějak šťastný. Možná ty staré vzpomínky…a pak, když na mne pohlédne, děsí mě představa, jaké další vymoženosti mu náš přetechnizovaný svět v budoucnu nabídne…
Tak raději zavolám: „Večeře!“ kouzelné slůvko, které má stále velkou magickou moc.
