Veselé koniny z té naší rodiny IV.

Názorná ukázku, jak to u nás chodí. Je to fajn, když se dva lidé umí společně zasmát. I když, jak nad tím přemýšlím, občas se směje jen jeden…

„Co s těmi krabicemi, Pupi?“

Nesnáším polovičatou práci. Když stromeček odstrojím, tak krabice s ozdobami a světýlky uklidím, ne?

„Zlato, tys mě zase neposlouchala!“

Ihned mi došlo - je třeba se bránit nebo zopakuje svůj tradiční monolog.

„Jaaak,neposlouchala,“ vyvalila jsem jako v údivu oči, „já tě neslyšela! Taky kdybys řekl něco rozumného třeba, že mi chceš něco koupit...“

„Jasně, to slyšíš, i když jsem to neřekl!“