Geniální nápad, jak podnikat v době krize...a nedej bože, i po ní. Žádné náklady, téměř stoprocentní zisk!
Teď, když je medvídek doma, rozhodla jsem se dokázat mu, jak užitečné bylo, že jsem po celou dobu našeho vztahu odpočívala. Jak se říká, každý chvilku tahá pilku. Takže je na mě, abych se postarala o rodinu. Jen aby to nebylo na dlouho nebo, nedej bože, napořád.
Vlastně mě k tomu přivedl „geniální“ nápad pražské kulturně – politické scény. Když mohou prodávat lístky na NIC, na imaginární představení do virtuálních sálů, ale za skutečné peníze, mohu zkusit něco podobného. Navíc mám pro to veškeré předpoklady. Už moji rodiče říkali: „Ta holka NIC neumí, z té holky nikdy NIC nebude!“
A vidíte, najednou se to hodí.
Proto jsem nelenila a otevřela si e-shop. Ono je vlastně jedno jaké NIC budu nabízet, ale po zralé úvaze padla volba na zemědělské a včelí produkty. Jako bonus pro prémiové zákazníky jsem zvolila „jitrničku, jakou svět neviděl“. Nakonec, co jiného, když bydlíme na venkově.
Všechny mé produkty mají certifikáty a atesty, které svět neviděl, včetně složení, jaké svět neviděl a kalorickou hodnotu, tak nízkou, že to svět neviděl. Pro zajímavost, náš dietetický bio med obsahuje jednoduché cukry, které nikdy neviděl, natož včelu.
A protože mi leží na srdci ochrana životního prostředí, používám pouze obaly, které svět a taktéž zákazník neviděli, (natož jejich obsah). Všechno objednané zboží míří k zákazníkům imaginárně. Nepoužívám nákladní dopravu, to znamená žádná uhlíková stopa. Nevyužívám ani koně, a proto nehrozí, že by zvíře před cestou požilo ovsa a při každém hopsa vyprodukovalo oxid uhličitý a tím způsobilo globální oteplování. Prostě stoprocentně bezemisní přeprava.
Rozhodla jsem se v době nadcházející krize počítat i se slevovými akcemi, ovšem vždy jen do vyprodání zásob a za určitých podmínek. Na slevy mají nárok jen osoby s českou státní příslušností, starší 125 let.
V předzvěsti velkých příjmů jsem si hned na několika e-shopech nakoupila. Po pár dnech jsem zjistila, že podobný nápad už mělo několik dalších podnikavců.
Tak jsme si s miláčkem koupili nové virtuální domácí kino, u filmu, který jsme neviděli, si dali kávičku, jakou svět neviděl.
Dnes večer si musím udělat hlavu a nastrojit se, protože jdeme do virtuální restaurace na virtuální večeři při svíčkách. Už jsme si pro jistotu zarezervovali místo, prý tam moc dobře vaří.
Nechápu, proč nás politici straší krizí, když je to tak jednoduché. V Praze přišli na nápad, jak nastartovat ekonomiku, jakou svět neviděl, za peníze, které jsou na účtu viditelné.
Celé je to super, jen to kručení v břiše, mi tak nějak kazí ten radostný pocit. Objednali jsme si totiž jídlo v nově vzniklém e-shopu.
Takže se s vámi rozloučím, musím na zahradu za slepicemi, nebo mi tam vyzobou všechny skutečné žížaly a skutečné červíky.
Moc se neošklíbejte, však i vy máte určitě pár balíčků na cestě!
