Šnečku, Šnečku, vystrč růžky

Normálně vylezu s odpadkama a on tam byl! Takovej velikej a skoro bílej! No a pak jdu s věcma do auta a už se tam plazili dva! Kdo? No přece hlemýždi zahradní!

"Slovo šnek nebudete používat!" Kázal pan učitel před lety. "Je to hlemýžď a kdo řekne šnek, dostane pětku!" Rebelsky jsem si hlemýždě šneka namalovala na desky sešitu. Beztak doma chováme šneky!

Jako děti jsme je sbíraly a dávaly do zavařovaček. Zpočátku vegetili v hracím pokoji, ale když jeden uprchl a nakladl vajíčka do květináče, putovali za dveře. Ti malí měli průhledné ulity a byli vážně originální. Škoda, že pořád ubývali a nakonec stejně dorostli.

Také páskovky jsme měly, páskované, žluté i růžové, byly hezčí, než ti velcí šneci. U prarodičů jich byla plná zahrada a pořád je chtěli ničit. Vždycky, když po dešti vylezou na chodníky, kličkuju mezi křehkými domečky.

I jednoho toho bez ulity jsme domů donesly. Slimáka. Mamka mu říkala plzák hnědý. Také je každou chvíli venku potkám. Lidé na ně nadávají, že jim ničí úrodu. Počkat, to jsou ti cizí slimáci.

A zde jsou i s cestičkou. Utéct nestačili! :-D