Kájin výraz hovoří za vše, jen mi tak trochu uniká příčina. Zjevně je naštvaná na mě, ale provinění najít nedokážu. Nebo je snad naštvaná na celý svět a já si to beru osobně? Poslední dobou jsou její náladičky na denním pořádku. "Je ti snad jasný, že v práci tohle říct nemůžeme?" Vrhnu po ní udivený pohled. Pokud chce z nové pozice naší exkolegyně dělat státní tajemství, já jí bránit nebudu. Je mi to totiž srdečně jedno.
Ze Sonina zjevení na půdě Fakultní nemocnice jsme měly pořádný šok obě. Jen Sofie zachovala pokerový výraz. Nebo to spíš věděla. I po Sonině náhlém odchodu na mateřskou a následné výpovědi spolu udržují čilé styky. Nejspíš o teplém místečku pro tu původně nenápadnou a zdánlivě mírnou osobu věděla dlouho dopředu.
"Tak co novýho u vás?" směje se Soňa jak o pouti. "Nebav se s ní," syčí Kajka a radši bych měla vedle sebe vzteklého hada. "Zase něco vykecáš, co nemusí vědět." "Dej mi seznam témat vhodných ke konverzaci," oplatím jí. Někdy mě vážně štve. Vrátím jí i vražedný pohled a na otázku odpovím stručně: "Nic převratnýho." Kdyby pohled mohl zabíjet, právě bych klesala mrtvá k zemi. Soňa pochopí, že ze mě detaily nedostane, a obrátí se na Káju. "Nic," odpoví kamarádka ještě stručněji.
"Dycky se najde něco novýho," hájím se po Kajčině květnatém proslovu v jídelně. Nejradši bych si odsedla, z tohohle budu mít tak akorát vředy. "A ona z toho stejně nic mít nebude, už tu nemaká, nemůže nás ohrozit." "A co Sofie, ty blbko?" upozorní mě Kája na přetrvávající přátelství. Otráveně zakroutím hlavou. "Stejně tě nechápu," dorazí mě Karolína a mě definitivně přejde chuť na obvyklou poobědní kávičku. Na tenhle adrenalin vydržím jet do noci.
"Ty se taky se všema vybavuješ, jako byste byly nejlepší kamarádky," upozorním kamarádku na nepopiratelný fakt. "Jo, ale ne o pracovních věcech a neshazuju se," vrátí mi to i s úroky. "Jasně, rozebíráš všechno od zdravotního stavu tvojí pratety po včerejší sex. A to nemluvím o mým zadku!" Jsem hnusná, uvědomuji si to. "Hele, a všimla sis, jak pěkně ztloustla?" změním téma na holčičí a nasadím potutelný úsměv. Kajka se zatváří, jako že tohle ji nebere, není to důležité. Co je důležité, je, že se snaží přetáhnout Sofii. To milovaná šéfka nevydýchá. Nepříliš oblíbené kolegyni však tu pozici ani dilema nezávidím.
Stejně si myslím, že Sonina nová kariéra je tak trochu veřejným tajemstvím. Její švagrová pracuje na účtárně a nikdo mě nepřesvědčí, že Sofie nic nevěděla. Stejně jako další důležití jedinci. Předvedu zamykání pusy, jak se to dělalo ve školce. Karolína po mě vrhne zhnusený pohled. "Jestli ti jde o to, že chceš novinky přinést první, prosím, máš volný pole," oznámím jí a zvednu se. S výrazem muchomůrky zelené mě následuje. "A jéje," zahučí v kanceláři Míla, "frajerky spolu nemluví!" Pokerový výraz tentokrát zachovám já a zmizím v šatně.
TENTO PŘÍBĚH JE SMYŠLENÝ.
