Do reality civilizace

Lesy, pole, louky, s minimem zásahů lidstva, lidí jako takových a vlastně veškerých živých tvorů se zase na nějakou dobu stávají minulostí. Doma už někdo netrpělivě čeká.

(den dvanáctý)

Dlouhé vyspávání mi není dopřáno, i tady mají dům vyhřátý a navíc mě pro velký úspěch bolí hlava. Po půl osmé se vyhrabu z postele a pustím se do výprav. Na závěr se pokusím koupit lístek na autobus České Budějovice-Praha, bohužel neúspěšně, jen si zřejmě kvůli nějakému zabezpečení zasekám mobil a trvá mi hodnou chvíli, než internetový prohlížeč rozchodím. Je skoro půl desáté, když konečně vracím klíče a vydám se do infocentra pro poslední suvenýry. Zdržení nakonec nevadí, žádné výstupy na hradní věž nejsou vypsané, dám si v čerstvě otevřené kavárně kafe a kousek dortu, během konzumace vyposlechnu detailní výklad o zvracejících dětech a můžu se vydat na autobus. Rozloučím se s centrem a v doprovodu pár důchodců a mladé holky s bruslemi nastoupím do místního povozu. První fáze cesty trvá přes hodinu, na nádraží si dám mizerný oběd v podobě opečených brambor a koupím něco na cestu. Autobus by měl být vcelku prázdný, podle mapky sedadel na internetu. Je tomu tak, v pohodě se vejdu a ještě se jak blbka vracím k zavazadlovému prostoru vytáhnout z batohu mikinu. Málem si vybiju mobil, něco přečtu, jediná rychlá zastávka je v Písku a před třetí vystupuju Na Knížecí. Autobus domů mi zjevně ujel před nosem, dalšímu se hned za Přístavištěm rozbijí dveře, což dámy sedící poblíž komentují vydatným opakováním „Ježišikriste!“. Přesto zvládnu v půl čtvrté dorazit domů.

/předchozí díl: Absťák

Rysů fakt moc k vidění nebylo (Kvilda).

Co se z toho potůčku stane cestou do Prahy (Pramen Vltavy).

To je přímo mužíkoviště (kdesi na sestupu z Boubína).

A přišly halušky v kočičí podobě (Plechý).

Z toho putování by jeden zdřevěněl (Nová Pec).

Nebo rovnou zezelenal (Horní Planá).

Ono nakonec není divu, když i krmelce můžou být zavřené (Vítkův Kámen).

Hlavně si nemysli, že jsi hvězda (kdesi mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem).

Těmi tu jsou jiní (kdesi mezi Rožmberkem a Dolním Dvořištěm).

Nakonec je po tom všem stejně houby (kousek od Janovy Vsi).

Úlovky prosíme nemýt tady (Hojná Voda).

Protože by vás mohli shodit do hradního příkopu (Nové Hrady).

Lepší je zastavit se na kousek něčeho dobrého (Nové Hrady).

Tak zase někdy (Nové Hrady).