Smutné, Klárko. Ten kocourek byl prostě nádherný.

Při vybírání fotek jsem koukala, jak málo opravdu nových mám. Ona ta černá nádhera se blbě zvěčňuje...

Také máme takového celého černého kocourka. Tomu Tvému je už dobře - e - jen jestli z tam bude mít dost myšek.

Spíš aby tam tekla voda, nejlépe z kohoutku.

Smutný, znám to moc dobře

Klárko drž se...

Na nebesích je místo, kterému se říká Duhový most. Když umře zvíře, zvláště takové, které bylo někomu blízké, odchází za tento Duhový most. Pro naše milé kamarády tam jsou louky a kopce, kde mohou běhat a společně si hrát. Je tam spousta jídla, vody, slunečního svitu a naši přátelé jsou v teple a pohodlí. Všechna nemocná a stará zvířata jsou opět zdravá a při síle, kdo byl zraněn nebo zmrzačený, je nyní opět silný a zdravý, tak jak si ho v našich snech pamatujeme z dávných dnů a již minulých časů. Zvířata jsou šťastná a spokojená až na jednu maličkost: všechna postrádají někoho velmi zvláštního, někoho koho opustila. Hrají si a běhají spolu, ale přijde den kdy se jedno náhle zastaví a hledí do dálky. Jeho jasné oči pátravě pozorují, netrpělivé tělo se začíná chvět. Náhle vyběhne ze skupinky zvířat, letí přes zelené louky, rychleji a rychleji. Až se nakonec ty a tvůj kamarád sejdete v nesmírné radosti. Déšť šťastných polibků pokrývá tvou tvář, tvé ruce opět hladí milovanou hlavičku, znovu hledíš do těch přenádherných důvěřivých očí, jež nadlouho zmizely z tvého života, ale nikdy z tvého srdce. A přes Duhový most půjdete spolu a nikdy se už nerozejdete.

Autor není znám, jen občas když to čtu bulím jak malé díte

To už jich tam asi budeme mít, že nás radostí sežerou.

Jak říká moje známá, velká milovnice všech těchto čtyřnohých miláčků: "Jednoho dne se setkáme tam za tou duhou."

Už jich tam máme...

Smutně krásné rozloučení, Klárko. Je mi to moc líto, protože znám, jak to bolí.

Měli by tu být tak dlouho jako my.

To je moc smutný...

Nečekali jsme to, ostatní kočky rýmu přežily...

Kláro, děsím se toho dne, až Majkymu odejde některý z jeho třech kočičích miláčků. Pěkná vzpomínka.

Já se děsím, až odejde ten, co ho mám na fotce...