Jak je známo mám ráda všechna zvířata. Ovšem je jedno kterého se opravdu štítím a hraničí to až s fobii. A to jsou potkani. Nenesu ani ty domácí mazlíky.

Morčátka jsou dokonalá, hned po narození umí papat seno, trávu a přitom pijí mléko od mámy. Jsou osrstěná a hned běhají. Pro mně jsou to dokonalá stvoření.

Mám to stejně

Hlodavci jsou roztomilí mazlíčci - máme doma čtyři osmáky. Horší by to bylo s hmyzem typu: pakobylky, pavouci, kudlanky a podobně. Z těch mám taky trochu fobii, ale určitě ne tak extrémní jako "antimyšoidní" paní.

Tohle chovala moje sestřenice, množilo se to geometrickou řadou a nikdo to nechtěl. Nakonec to byla jednosezónní záležitost, i veliká Božka kápla...

miluju všechny myšoidy

Správně.

myšoidí zvířátka mi nevadí-měla jsem bílou myšku Lucinku a brácha mi ji dával ráno do postele aby mě vzbudil-běhala mi za krkem a krásně to šimralo

Jsou roztomilé, ty oči jako korálky.

Můžeš si přičíst zásluhy, inspirovala mě diskuze pod článkem Honzy A. o hlazení psa pro štěstí, protože představa, že si tahle paní pohladí krysu... (Jsem hnusná, co?)

To musi byt opravdu roztomila madam

Hlavně je s ní prča. Už jsem ji dlouho neviděla, naposledy se otočila na vánoční trhy, ale neměla moc času, tak jen dala pod mamky dozorem cigáro a svařák na náměstí.