"Hele, jak se teď menuje...?" Kde se vzala, tu se vzala, přiletěla zpoza rohu záludná otázka na aktuální příjmení podruhé vdané spolužačky. Dalo mi dost práce ho vydolovat z hlubin paměti.
Jako první mě totiž nenapadlo příjmení žádného z manželů té holky, ale to, že mám asi nudný život. K dotazu vedlo stavební povolení vyvěšené na domě, který kdysi patřil její babičce. Křestní jméno a rok narození vedly k podezření, o koho asi jde. Nakonec jsem si vzpomněla, ale trvalo to!
A konečně snad pochopila, proč mamka, teta a v minulosti také babička i po zjevně dlouhých letech ženy ve svém okolí nazývají téměř bez výjimky rodným příjmením. Když jsem jako dítě dostala úkol odnést do schránky dopis pro Janu Novákovou a na obálce stálo Dvořáková, dostalo se mi na udivený dotaz odpovědi, že se vdala. Nejspíš už před lety... Proč jí neříkají tak, jak se opravdu jmenuje? "Hele, to přeci byla...," pronesla teta po nákupu u Bati a vyslovila příjmení nápadně shodné s majitelem hospody ve vedlejší vsi. Kupodivu právě mě už nepřekvapilo, že prodavačka měla na cedulce jiné! "No vona si vzala..." Jo, tak to by sedělo, ale kdo se v tom má vyznat?
Přešlo pár let, maturita a promoce následované kupou svatebních oznámení a v mojí generaci tak častých rozvodů. Kdykoliv na mě ve virtuálním světě vyskočila nějaká "neznámá", začala jsem pátrat, jak se mi tahle osoba do kontaktů dostala. No jasně, spolužačka z vysoké, která se vdala. A takových přibývalo ze všech stran i životních období, která nezměnila příjmení až po mém zaháčkování, mátla mě při pokusu se se mnou spojit. Jenže jak se dopátrat identity dotyčné podle fotky z ultrazvuku, případně mimina nebo domácího mazlíčka? Společní přátelé částečně napovídali, a já jsem nevyhnutelně došla k tomu, že tohle máme všichni, a proč jsem ráda za ty holky, co uvádějí pro jistotu obě příjmení. Taky se už nedivím dotazům na moje aktuální příjmení ani požadavku ze všemožných pozvánek "Uveďte prosím i příjmení v době..." Jo, holky těžší to maj, nikdo je po svatbě nepozná!
"Hele, vodkud znám tu pani, co za tebou byla?" Vytáhla na mě nedávno kolegyně v práci další záludný dotaz. Nakonec jsme se dopátraly toho, že chodila právě na ten gympl, kde teta učí. "No, jak se menujete každá jinak, tak by mě to nenapadlo..."
