Jak se vaří sen

Při mé první plavbě Středomořím jako zaměstnanec jsem poznala mnoho zajímavých a inspirativních lidí.

Ředitel kulinářských umění a gastronom, říkejme mu Rudy, byl jedním z těch, kteří mě utvrdili v mém přesvědčení, že když si člověk v životě opravdu něco přeje a rozhodne se udělat všechno pro to, aby to získal, přání se mu splní.

Když jsem poznala Rudyho, vyššího a postaršího Vláma žijícího na území Francie, vypadal přísně. Přísně se tvářil, i když nám vysvětloval koncept menu, které vytvořil pro naší restauraci. Postupem času chodíval pracovat s počítačem do kavárničky, kde jsem během dne obsluhovala, a tak, když měl zrovna chvilku si povídat, jsem měla možnost ho více poznat. Už na mě ale vůbec nepůsobil přísně. Vždy se usmíval a rád si dával cappuchino.

Jednoho večera se zastavil v naší restauraci, aby prohodil pár slov s hosty, poseděl s nimi a ochutnal jídlo, které před nedávnem vymyslel a vytvořil. Během večera trávil čas také v kuchyni, kde pomáhal kuchařům s přípravou. Měla jsem možnost dívat se, jak ingredience stále vylepšuje, jak do pánve s dýňovým pyré přidává různé směsi koření, soli, olivový olej, jak si s jídly hraje. Pozorovala jsem jeho počínání, což mne přivedlo k myšlence a otázce, jaký asi byl jeho dosavadní život? Jak budoval svou kariéru, jak asi musel tvrdě pracovat, aby mi poté, před branami Monte Carla a s cappuchinem v ruce, mohl vyprávět, jak otevřel několik restaurací na lodích i na pevnině, jak vymýšlel design každičkého talíře, který každý den nosíme na tácech. Jak si hrál s ingrediencemi, až přišel na nápad vařit v naší restauraci jídla na bázi peruánské a asijské kuchyně. Jídla, jež jsem poté s hrdostí mohla prezentovat s dodatkem „osobně připravené ředitelem kulinářských umění, který toto menu vymyslel.“

A tak poslouchám jeho příběh a dívám se na barevné domy na pevnině Monaca, zatímco pociťuji vděčnost a radost za to, jak se tomuto úžasnému člověku plní sny, které zdaleka nekončí. Hosté jídlo milují a já jsem vděčná za to, že jsem poznala tak osobitého člověka, který si šel za svými sny a každý den si je plní, protože svou práci miluje.

Autor: Klára Markovičová | pondělí 25.9.2017 11:36 | karma článku: 11,18 | přečteno: 395x