Během střední i vysoké školy jsem vystřídala spousty brigád. Musím uznat, že jsem vždy měla velké štěstí na zaměstnavatele. Pokaždé pro mne bylo radostí pracovat. A v Anglii nasadili příčku ještě o trochu výš.
Vzhledem k tomu, že jsem člověk pozitivně myslící, věřila jsem, že se po příjezdu do nové země dostanu v zaměstnání do dobrého kolektivu mezi příjemné lidi. Jak jsem již psala v předchozích článcích, bylo třeba si na takovouto příležitost počkat a práce přišla v tu „správnou“ chvíli. Když se mnou manažer hotelu dělal pohovor, nikdy by mě nenapadlo, do jak úžasné společnosti se dostanu. Vše začalo zkušební směnou.
Přišla jsem upravená s nažehlenou košilí. Manažer restaurace svolal brífink pro číšníky, kteří ten večer pracovali. Nejdříve mne představil celému kolektivu se slovy: Klára je tu nová, věřím, že ji budete celý večer pomáhat, vše se jí pokusíte vysvětlit. Vzpomeňte si na své první směny, jak jste sami byli ztracení. Klára je teď na této pozici, zkuste pro ni udělat maximum. Hned nato se mne ujala milá blondýnka, která mi vysvětlila, jak bude celý večer probíhat, provedla mne po hotelu a během večera mi dávala instrukce, co mám dělat. Navíc jsem byla přidělena jednomu číšníkovi, kterému jsem měla dělat „stín“ a dívat se, jak proces objednávání, nošení jídla atp. probíhá. Ačkoliv toho bylo na první večer hodně, bylo mi trochu líto, že jsem musela po zkušebních 3 hodinách odejít. Nicméně kromě toho, že se mi celý večer někdo věnoval, každý se mne neustále ptal, jak se v práci cítím. Toto se dělo i v dalších dnech. Zaměstnanci, kteří v hotelu pracovali již delší dobu, si se mnou po směnách povídali o tom, co se mi líbilo, v čem jsem si naopak nebyla jistá a co jsem během večera dělala za práce. Byla jsem z jejich přístupu naprosto, dalo by se říci, až okouzlena.
Můj týden začal nejenom prací, ale různými druhy školení, takže jsem hned v tomto týdnu absolvovala školení na kávu, kávovar a jednání se zákazníky, a to přímo od hlavního manažera hotelu. Ke školení s názvem „Customer service“, tedy jak jednat se zákazníky, jsme dostali nejenom vodu, ale na konci jsme měli ochutnat vánoční hotelovou „promotion“, což je nabídka speciálního kaviáru a speciálního šampaňského. Manažer nám tento pokrm naservíroval tak, jak ho dostane zákazník. Celkový „customer service“ byl naprosto skvělý, jelikož manažer mluvil hodně prakticky, ukazoval nám různé situace jak komunikovat, či naopak jak je situace špatně.
Během dalších dnů jsem vypozorovala, že již zmíněný brífink pořádá manažer častěji. Vždy si povíme, co je třeba udělat, co nabízet a snaží se nás do práce motivovat (v posledních dnech se milou součástí brífinků staly i ochutnávky koktejlů, které se připravují přímo na určený den). Jako odměnou pak po zavírací době bývají lahve vína, které se ten večer ještě vypijí, či nějaké místní pivo, a to se slovy manažera: Děkuji vám všem, že jste dnes dobře pracovali. Mám z vás radost. Jste dobrý tým a dnes jste odvedli dobrou práci.
Často také slýcháme pochvaly jednotlivě.
Aby toho nebylo málo, za poslední 3 týdny, co jsem v této práci, jsem prošla dalšími školeními, jako bylo například školení o hotelu, historii, ekonomice i bezpečnostních opatření (v tomto dni jsme dostali i oběd včetně výborných zákusků), dále také ochutnávky vín k předkrmům či hlavním jídlům (jídla byla samozřejmou součástí ochutnávek) atp.
Když jsme pak jednoho dne seděli po zavírací době se zbytkem personálu a vedoucím restaurace u stolu a popíjeli víno, vyjádřila jsem svou radost z toho, jak skvělý mi jejich přístup k zaměstnancům přijde. Načež mi bylo odpovězeno: „My si moc dobře uvědomujeme, že každý podnik dělá především personál, a my chceme mít skvělý, přátelský a vyškolený personál, který dokáže poradit, a proto pro vás chceme udělat maximum. Protože vy pak můžete udělat maximum pro zákazníky, a to třeba i jen tím, že nabídnete ochutnaný koktejl, či doporučíte nějaké jídlo a víno k němu. Chceme, abyste se zde cítili dobře, a chceme vás podporovat ve vašem profesním růstu, protože každý z vás má potenciál a každý z vás je dobrý číšník, proto je třeba, abyste se stále učili novému.“
Skutečně mi nezbývá říci nic jiného než, že děkuji za to, že jsem se dostala mezi tyto lidi, kteří vědí…
