A je to tu zas. Vánoce. Čas klidu a míru. Období rozsvěcených svíček, vůně cukroví a popíjení svařáku (ne, že bychom zrovna k tomuhle potřebovali Vánoce). Opět se po roce sejde celá rodina od mrňat až po prababičky. Idylka.
Snad mi to prominete, že i já přispěji do mlýnku trochu otřepaným tématem jakým bezpochyby Vánoce jsou. Bloger, který o nich nepsal jako by nebyl. Takže si jdu splnit svoji povinnost, užijte si čtení.
V úvodu jsem vypíchla pár věcí, jež si představím pod pojmem Vánoce. Jsou to svátky plné blyštivých světýlek, času stráveného s rodinou, stolů prohnutých pod hromadou cukroví a dobrého pití. Ale v posledních letech vnímám i tu negativní stránku. Nervozitu, stres, tlačenici v obchodech. Nedalo mi to a musela jsem popřemýšlet, co za tím vězí. Proč si pamatuji Vánoce buď jako naprosto kouzelný den, kdy se všem okolo v očích odráží světýlka z Vánočního stromečku nebo přesný opak – den, kdy musel být rychle nazdobený stromeček, obalený kapr, skvěle ochucený bramborový salát, vysáté jehličí, které stačilo ze stromečku již opadat a večer odpadnout s vínem v ruce před televizi.
Asi jsem na to přišla, nacházím se ve špatném věku. Z víry v Ježíška jsem vyrostla a vlastní děti v nedohlednu. Tudíž skončilo období, kdy někdo chystal nezapomenutelný Štědrý den pro mě, a ještě nezačala doba, kdy bych jej měla pro koho chystat já. Nechápejte mě špatně, pořád mám sváteční atmosféru moc ráda, ale odmítám se kvůli ní honit a stresovat. Líbí se mi vánoční výzdoba, ale když ji nestihnu vytvořit, svět se nezboří. Jednu krabičku cukroví dostanu od babičky, druhou od mamky, tak nač se stresovat pečením vlastního. A tak bych mohla pokračovat ve výčtu dál. Ne nadarmo se říká, jaké si to uděláš, takové to máš.
Proto moje Vánoce budou pohodové a klidné. Mým jediným úkolem bude úklid bytu, abych se tam cítila příjemně. Taky máte po pořádném vysmýčení pocit zadostiučinění z dobře vykonané práce? Na Štědrý den posnídám vánočku, vyrazím tradičně na velkou procházku, k večeři si usmažím řízek a po něm si s nejbližšími předáme maličkosti darované z lásky. Potom společně odpadneme s vínem v ruce k pohádkám. Přiznávám, poslední krok se nezmění.
Na Vánoce jsem nezanevřela, to ani náhodou. Těším se na dny, kdy se ke mně vrátí jejich kouzlo díky dětem, pro které zas bude mít smysl hrát si na Ježíška a dodržovat všechny tradice s těmito svátky spojené. Ale prozatím chci mít doma hlavně pohodu a k tomu opravdu nepotřebuji dodržovat tisíc a jedno pravidlo.
Přeji vám všem, abyste si svátky užili podle vašich přání a představ!
