Při projíždějí Instagramu jsem narazila na tento příspěvek: Já: Mám si tu knihu koupit? Rozum: NE! Kamarádi: NE! Rodiče: NE! Konto: NE! Velikost bytu: NE! Vesmír: NE! Já: Kupuju knihu...
Kdo se v tom taky poznává? Přiznejte se! Zejména část o velikosti bytu sedí jako prdel na hrnec, aneb knihy, kam se podíváš. Ale vezměme to pěkně od začátku. Knihomolem se člověk stává postupně, nenápadně až plíživě.
To si takhle jako dítě rozbalíte pod stromečkem nádherné, barevně ilustrované balení prvních čtyř dílů o nejznámějším čaroději všech dob. Přelouskáte první knihu, druhou, třetí a ani čtvrtá na sebe nenechá dlouho čekat. A vy zkrátka po tomhle maratonu musíte mít ve sbírce i zbývající tři díly Harryho Pottera. Všimněte si prvního náznaku knihomolství.
Fantasy románem od J.K.Rowlingové to teprve odstartovalo. Na každé Vánoce, narozeniny i svátek byla vždycky na seznamu přání knížka. Nebo hned několik. Vyhledávala jsem knihy obsahující záhady, tajemství a dobrodružství. Ale pozor, vždycky s dobrým koncem!
Co byste řekli, kdybych vám prozradila, že mi nikdy nevadilo číst ani povinnou četbu? Klepete si teď na čelo a říkáte si, co se mnou není v pořádku? Nebojte, diagnóza zní jasně: knihomol! Léčitelné pouze přikoupením dalšího výtisku od oblíbeného autora. Neměla jsem nejmenší problém strávit hodinku v knihkupectví a chodit okolo knih, prohlížet obálky, očichávat (ano, patřím k těm, jimž papírové knihy voní) a vybírat, kterou ještě nutně potřebuji. Tímto způsobem jsem přečkala ne jedno zpoždění příjezdu vlaku.
O pár let později, když už jsem z dětských knih chtě nechtě vyrostla, láska ke čtení nezmizela. Objevila jsem totiž mistra hororu a sci-fi Stephena Kinga. Tady začíná nová etapa závislosti. Za každou cenu jsem potřebovala přečíst co nejvíce jeho knih. A nejenom to, já je potřebovala vlastnit. Zaplnit jimi knihovničku, polici, šuplík, noční stolek, pracovní stůl a později i prázdný kout na zemi.
I přesto, že mě na jeden čas Kingovy hororové příběhy přestaly uspokojovat, vždycky jsem nalezla jinou knihu, která mi sedla. Žánr, který byl v jistou životní etapu ten pravý. Jednou to byla oddechovka od Patrika Hartla, jindy historický romantický román Cizinka nebo příběh krásného Doriana Graye. Každá kniha je svým způsobem krásná, jenom k ní třeba ještě potřebujete malinko dozrát.
Teď je řada na vaše přiznání. Dejte mi vědět, kolik mám mezi čtenáři pravých nefalšovaných knihomolů. Jakmile se odlepím od Růženek, ráda se dozvím, co vy a knihy. Jsou pro vás strašákem nebo potěšením?
P.S. Vánoce se blíží, co takhle pomocí dárků zadělat na dalšího knihomola?
