Vůně líčidel

Ano, mám chuť si napsat osobní ódu na kosmetiku, šminky a všechna ta úžasná šmrdlátka, která při troše obratnosti a vkusu dokáží kouzlit. 

Můj blog byl postaven na pocitech a běžných postřezích jedné mladé ženy, aby tak lehce kompenzoval masově se množící politicko-ekonomické statě. Mnohé jisto jistě přináší cenné názory, ale já je nečtu. Jsem ignorant. Bohatě mi stačí informace, které se mi dostanou v jiných médiích, určitým způsobem si je vyhodnotím a dále je neřeším. Myslím, že  každý autor má svého čtenáře a mně nezáleží na kvantitě. Onehdy jsem někde zaslechla, že nejhorší je, když s vámi všichni lidé souhlasí. To neočekávám a ani o to nestojím. Takže píšu o věcech všedních, které mě nejvíce oslovují a nejvíce je prožívám. Pokud se najde jen hrstka těch, kteří si k mému povídání odskočí odpočinout od obsahově hodnotných leč mnohdy těžko stravitelných úvah, budu jen ráda. Tento týden jsem se z ryze praktických důvodů stala Oriflame a Avon lady a rozšířila jsem si tak své pole působnosti o další aktivity. Ke kosmetice jsem tíhla odjakživa. Možná za může to můj kladný vztah k výtvarnému umění a estetice všeobecně. A jak už to tak bývá, když něco dělám, tak vcelku i důsledně a proto jsem se začala touto problematikou zabývat trošku do hloubky. Stejně tak, jak často lidé s úctou putují k pramenům řek a hledají místa na kterých život vodního toku začíná, tak i já se krátce zastavím v dávné historii, kde vyvěrá tento fenomén. Jak jsem se dočetla, počátky jsou už v samém pravěku, kdy se jednalo o natírání kůže tukem, barevnými hlinkami, nejrůznějšími rostlinnými výtažky a šťávami. Původní cíl tohoto snažení byla ochrana před chladem, vlhkem, horkem nebo hmyzem. Později, ve starověkém Egyptě došlo k velkému rozmachu poměrně vysoké úrovně zkrášlování. Nejen ženy, ale vcelku běžně i muži používali líčidla připravovaná z drcených nerostů, hlavně na oči, méně často na rty a tváře. Voňavé masti a oleje připravované extrakcí vonných látek, zejména z částí rostlin, byly nedílnou součástí každodenního života šlechty, našly se i v hrobkách faraónů.  Kosmetika v dnešním slova smyslu ale pochází ze starověkého Řecka. Řecká zásada, že bez harmonie ducha a těla není dokonalé krásy, platí stále. Na řeckou tradici navazovali Římané. V četných římských koupelích se kromě očisty těla poskytovaly i kosmetické služby. Od starořímského lékaře Galéna pochází i dodnes platné rozdělení kosmetiky na dva směry. První směr zahrnuje všestranné pěstování těla a jeho zkrášlování, druhý směr spočívá v umění zakrývat chyby krásy. Úprava lidského zevnějšku procházela staletími. Měnil se důraz na určité stránky lidského těla,  ale přesto se všemi těmi staletími táhne jako červená nit touha člověka a zejména žen oddálit proces stárnutí pokožky se všemi známkami, které stárnutí lidského jedince provázejí.

Jelikož pro mě není zatím nejakutnější řešit viditelné známky stárnutí, tak se v této oblasti nejvíc vidím ve sféře dekorativní aplikované na obličej. Ten za vás mluví i bez jediného slova. Odráží vaše pocity, náladu, zdravotní stav a celkovou vitalitu. Vaše pleť se nedokáže  přetvařovat. Nejkrásnější budete, když budete zdravá, dostačně odpočatá a mít radost ze života. To je make-up za všechny peníze. Jenže ne vždy je dostupný. Okamžik, kdy se postavím před zrcadlo, těšně před líčením, mi proběhne hlavou asociace v podobě známé scény z filmu Titanic. Moment, kterým je ponurý záběr na zkorodovaný rozpadající se vrak hustě porostlý nejrůznějšími řasami na dně oceánu a tato pietní a nostalgicky sugestivní scenérie se s gradující dramatičností pomocí filmového triku mění v retrospektivní návrat k původní podobě před ztroskotáním. Neztrácí nic na své duši, nic na svém kouzlu, jen se mění k nepoznání zase v tu noblesní charismatickou nepotopitelnou loď. To je pro mě kosmetika, celý ten proces líčení. Vracet lesk všednosti. Zdůraznit osobitost a v naprosté harmonii podtrhnout jedinečnost. Co nemá být vidět, nechť zůstane utajeno a naopak.

Pro mě to není jen mechanické vstvení přípravků podle manuálu, ale umělecké dílo. A je jedno jestli líčím sebe, kamarádku, cizí ženu, baví mě to a dělám to srdcem.

Díky všem kosmetickým firmám, které (bez testování na zvířatech) stále zdokonalují a zpřístupňují své produkty, každá žena si zaslouží být krásná.  

Autor: Klára Bártová | středa 9.4.2008 14:02 | karma článku: 12,11 | přečteno: 1179x
  • Další články autora

Klára Bártová

Z deníku šestatřicítky

5.6.2017 v 16:38 | Karma: 15,85

Klára Bártová

Z deníku šestatřicítky

2.6.2017 v 15:01 | Karma: 15,41

Klára Bártová

Z deníku šestatřicítky

30.5.2017 v 18:33 | Karma: 16,04