Nerada píšu o něčem, co není z mé hlavy nebo zveřejňuji cizí úvahy, ale toto mi do dnešního hektického dne tak sedlo, že poruším své zásady. Autora neznám, uvedla bych ho.
Rodiče se dívali na televizi a matka řekla: "Je už pozdě, jsem unavená, půjdu spát!"
Odešla do kuchyně udělat svačinky na zítřejší výlet dětem. Opláchla zeleninu, vytáhla maso z mrazáku na zítřejší večeři, zkontrolovala, kolik pečiva je na snídani, dosypala pepř a sůl do solničky, připravila kávu do kávovaru na ráno. Pak dala vyprané prádlo do sušičky, do pračky dala další várku prádla, vyžehlila košili a přišila knoflík. Uklidila ze stolu hru, kterou děti dohrály, dala na místo telefonní seznam. Zalila kytky a vynesla odpadkové koše, pověsila mokrý ručník na sušák. Pak zívla, protáhla se a odešla do ložnice. Zastavila se u psacího stolu, napsala na lístek vzkaz pro učitele, odpočítala nějaké peníze na výlet a vytáhla učebnici schovanou pod křeslem. Napsala blahopřání k narozeninám pro svoji kamarádku, napsala adresu na obálku, nalepila známku a zároveň napsala na lístek seznam, co se má zítra nakoupit v potravinách. Oba lístečky si položila vedle kabelky. Pak se odlíčila pleťovým mlékem tři v jednom, natřela se výživným nočním krémem a krémem proti vráskám, umyla si zuby. Pilníkem si upravila nehty. Otec zavolal: "Myslel jsem si, že jsi šla do postele!? "
"Právě jdu." odpověděla. Nalila psovi do misky vodu, pustila kočku ven a zkontrolovala dveře, jestli jsou zamčené a jestli svítí venkovní světlo. Nahlédla do pokoje každého dítěte, pozhasínala noční lampičky a televize, rozvěsila košilky, hodila špinavé ponožky do koše a promluvila s dětmi, které ještě dělaly úkoly. V ložnici si nastavila budík, nachystala si oblečení na zítřek, dopsala na lístek 6 nejdůležitějších věcí, které musí zítra zařídit. Pomodlila se a představila si, že splnila vše, co měla na dnešek naplánované.
Ve stejné chvíli otec vypnul televizi a řekl, že jde spát. To taky bezmyšlenkovitě provedl. Něco zvláštního v tomhle příběhu? Uvažuješ, proč ženy žijí déle?
Protože jsme naprogramovány na dlouhý proces, nemůžeme umřít dřív, protože máme ještě tolik práce.
