Jestli na to někdo máte nadání a dáte to na první dobrou, smekám. Buď jsem mejdlo, nebo mi chybí kreativita. Světlo na konci tunelu se nezjevilo, tak jsem si rozsvítila baterku :-).
Musím přiznat, že posledních čtrnáct dní, ne-li tři týdny se mi kouří z hlavy. Nespočet nápadů, kombinací, variant, ale stále nic, nic s čím bych byla spokojená. Otevřeně přiznávám, že snad ani diplomce jsem nevěnovala takové přemýšlení. O co se jedná? Někteří si mohli všimnout, že už nějaký ten týden zveřejňuji na zkoušku právě na tomto místě své dílo. Rodící se příběh, jehož necelé čtyři kapitoly jsou již k mání. Moc dobře vím, že úderný, poutavý a neotřelý název spolu s obálkou – to je to, co prodává. Prodává bych samozřejmě dala do uvozovek, protože to rozhodně nedělám pro zisk. Jednak nejsem naivní, a potom mé záměry jsou zcela jiné. Vydat knihu je můj sen, i kdyby zadarmo, a hlavně, pokud by můj příběh pomohl jediné, mělo to smysl.
Zpět ale k názvu. Chtěla jsem v počátku samozřejmě něco prudce originálního. Jeden můj kamarád po přečtení toho, co jsem napsala, vyřkl název: One life left. Vzápětí mi bylo vysvětleno, že je to termín z pc her, který označuje, že hra právě skončila a hráč přišel o jeden život. Uznala jsem, že je to geniální. V pc světě se nic neděje, jsou zde minimálně další dva životy, které poslouží pro zopakování si hry. Jenže pochopí cílová skupina (žena 25+) co tím chtěl básník říci? Sice to je krásná paralela s mým příběhem, který také skončí optimisticky, nicméně výsledek je ten, že jsem nakonec od tohoto názvu upustila. Skutečně by pro většinu nejspíš zasloužil manuál, aby bylo oceněno jeho kouzlo.
Další kamarád mi na otázku, jaký název dát své knize, odvětil: "Odpověď je 42." To mám za to, že se kamarádím s intelektuály, zase jsem to nepochopila. Nakonec se ukázalo, že jsem to nepochopila proto, že jsem neviděla film Stopařův průvodce po galaxii. Po přečtení vysvětlení ve wiki jsem se zasmála, ale tím jsme téma uzavřeli.
Mrzí mě, že dnes frčí zejména souvislosti s jídlem. Název, který dráždí chuťové buňky, nebo přidat do knihy recepty, kvůli tomu, aby se o moji knihu někdo zajímal, to mě ani nehne. Navíc by to degradovalo silné téma, které příběh řeší. Zkrátka baštění a legrácky do názvu nesedí.
Hledání toho správného názvu mě přivedlo i ke zkoumání textů různých písniček a k přečtení pár básní. Nic. Nic co by zajiskřilo. Zvažovala jsem latinu, použít akronym, vykrást nějaké přísloví či sloučit neslučitelné. Zuby nehty jsem se chtěla vyhnout názvům obsahujícím slovo „láska“. Za prvé mi to připadá jako moc velké klišé typu „Láska na pláži“ a potom, většina už jich je stejně obsazených. Názvy jako Prolhaná láska, Sliby chyby, Tak trochu jiná láska a stovky dalších obsahující slova jako "pouta, lži, zklamání, křídla, srdce, trápení, bolest" a tak dále, to je prostě passé.
Zkrátím to, naštvala jsem se, kniha se bude jmenovat ROK PATRIKA a končím tvá Máňa.
PS: Těším se, až přijde akce číslo dvě, vybrat ten správný přebal.
