Chorvatsko - Biograd na Moru

Znáte ten apatický postoj vůči žhavým trendům, negování mainstreamu, zkrátka snažit se nedělat to, co dělají ostatní? Tak trošku mluvím  o sobě. 

 

Nevozím vlajky na autě do doby, než reprezentace opustí Euro, neběžím si koupit repliku kabelky Vuitton, když náhodou ČOI na tržišti chvilku nehlídá, a taky, nikdy jsem nebyla v Chorvatsku. Až do letošního léta. Důvod? Byl tam každý. Ale kamarádka mi udělala čáru přes rozpočet. Sešly jsme se tak nějak v půlce května a ona navrhla, jestli spolu nezajedeme k moři. Jen na pár dní, autem, nic náročného. Já už v tu dobu měla zaplacený velký poznávací okruh Řeckem, určitý obnos na školné daný stranou, vidinu nákladné rekonstrukce bytu na podzim a tím pádem zel sektor volných prostředků v mém soukromém rozpočtu prázdnotou. Jenže ráno moudřejšího večera, sedla jsem k internetu a hledala. Musel by se stát zázrak, abych našla dovolenou na týden u moře s ubytováním v pěkném letovisku včetně plné penze a dalších poplatků suma sumárum to celé do třech tisíc. Ten se stal. Chorvatsko. No, váhala jsem. Předsudek, že se zařadím do nekonečných kolon plných českých státních poznávacích značek a jako tažní ptáci putující v hejnech do teplých krajin, se budu pomalu blížit k cíli, mě děsil. Ale snažila jsem si to nepřipouštět. K této dovolené jsem zlanařila ještě další dva jedince, aby se náklady rozmělnily, to bylo pozitivní. Uklidňovala jsem se tím, že teď přeci frčí hlavně Egypt a létat, tak by češi už nemuseli letošní letní měsíce tvořit 50% tamního obyvatelstva. Ale proč to celé píši? Že jsem nadšená. Moc se mi tam líbilo. Nejspíš když nečekáte nic, bývá člověk mile překvapen.

Chorvatsko, složitá země s mnoha problémy, ale krásně osobitá. Možná i ty nedostatky státu jako takového způsobují, že celé ty působivé přírodní scenérie nevyvolávají dojem kýče. Možná je to vřelost lidí, jejich vynikající kuchyně nebo příznivé ceny, nevím, ale mají mé sympatie. Těžko říct, jestli by dojmy byly stejné, kdybych s návštěvou protestně neotálela a jela už o několik let dříve. Nejspíš ne. Halo efekt bývá zrádný. Musela jsem k tomu dozrát a vnitřně se naladit. Sice jsem na místě nedoplňovala konvoj lidí strojově po snídani letící na pláž, z ní na oběd, po obědě zpět, to až do večeře a spát, ale využilo se řady výletů, atrakcí, pohybu a namíchal se vlastní vyvážený a osvěžující koktejl, který ve výsledku znamenal velice pestře a příjemně strávený týden.

Pokud je mezi vámi taky někdo v „paštikářské“ (nikdy mě nikdo nedonutí na dovolené vařit) opozici, zkuste překonat averzi a vyražte. Nejen, že to nezasáhne příliš peněženku, ale je to blízko - co by kamenem dohodil a jaké si to uděláte, takové to budete mít.