V neděli večer se rozezněl divadlem Archa klavír. Jan Burian vydal novou desku. Uspořádal křest a pozval spoustu hostů. Depresivně veselý večírek nebyl vůbec špatnou tečkou za nedělním líným odpolednem.
Jan Burian je osobou kontroverzní, ačkoliv vypadá jako pohádkový dědoušek z chaloupky. Pod slupkou bodrého strýčka se ale skrývá muzikant s jazykem ostrým jako švýcarský nožík. Jeho dalším počinem je album Dvanáct druhů samoty (a jedna něžná píseň navíc), které příjemně vyráží dech svým moderním zvukem.
Zpočátku to vypadalo na skromný večer u klavíru se sklenkou (nebo spíš kelímkem) vína. Jan Burian se potutelně usmíval a prohlásil, že dneska si s ním tu depresi užijeme. A nejen s ním. Pozval si na své fanoušky několik hostů, kteří se na pódiu střídali rychlostí světla. Republic of Two – projekt Burianova syna Jiřího (velmi, velmi charismatického) navodil depresivní atmosféru až na půdu. Tereza Palková byla růže mezi trním. Vtipná šansoniérka, která své texty umí báječně prožívat. Kapitán DEMO, je tlustej, je na Facebooku a má přítele –parodický hip hop a opět Jiří Burian. A Jan? Ten mezi svými hosty proplouval, občas zazpíval a hrál na klavír. Na pořadu byly především písně z jeho předchozího alba Muži jsou křehcí.
Přestávka a pak…
… a pak už to bylo hlavně o Janu Burianovi. A bylo to velmi překvapivé. Na albu Dvanáct druhů samoty se podílel jeho syn Jiří s dalšími spřízněnými muzikanty a na písničkách je to slyšet. Klavír zmizel a místo něj nastoupili Mikoláš Růžička, Jan Janečka, Terezie Kovalová, Jiří Burian a Lenka Dusilová. Album je vlastně takové best of Burianovi deprese a osamělosti – pouze dvě písně jsou nové. "Říkáme tomu radikální alternativní pop music, neboli jak by vypadala pop music, kdyby v hudebním průmyslu byly u nás normální poměry," prohodil Jan Burian na závěr a má (ostatně jako vždycky) pravdu. Moderní kabát písním sluší, posmutnělé texty jiskří ironií a Lenka Dusilová dodává mužskému ansáblu šmrnc.
Dvanáct druhů samoty skončilo. Navzdory všem slibům o depresi, odcházím v příjemném rozpoložení. Jan Burian je zkrátka chlápek, co má názor, vtip a rád experimentuje. Jen tak dál.
Jan Burian (narozen 1952)
Jan Burian je český folkový písničkář a spisovatel, syn českého avantgardního divadelníka E. F. Buriana a vnuk operního pěvce Emila Buriana. Po studii žurnalistiky se začal věnovat několika uměleckým oborům. Coby písničkář má na svém kontě více než deset alb a v současnosti vystupuje se svou skupinou Muži jsou křehcí. Jako spisovatel se věnuje poezii, fejetonům rozhovorům a dílům inspirovaným cestami (které odmítá nazývat cestopisy). Vedle toho stíhá být ještě televizním moderátorem, autorem dokumentárních filmů a průvodcem. Mimo jiné je i autorem kontroverzního hesla „Kopírování zachraňuje hudbu!“
Pro studentpoint
