Hodná

Měla bych být hodná. Hodná holka. Ale moc hodná nejsem a ubližuji tím hlavně sama sobě.

Vzpomínám si, že když mi bylo asi čtrnáct. Každý o mě říkal, že jsem hodná. A já to nenáviděla. Měla jsem pocit, že hodná rovná se nudná. Dokonce si i vzpomínám, že jsme hráli na táboře hru, kdy se o každém mělo říct něco pozitivního a něco negativního. To negativní si nepamatuji, to pozitivní ano. „Jsi hodná,“ řekli mi skoro všichni. Achjo….

Teď bych si přála, aby o mě někdo řekl, že jsem hodná. Díky svojí lehkomyslnosti a „zlobivosti“ jsem přišla o blízkou osobu. Ano chovala jsem se jako mrcha a odnesla jsem to na všech frontách. Zlomený srdce a mnoho lidí, kterých jsem si vážila se na mě dívá skrz prsty…. A opravdu si to zasloužím.

Teď se snažím být hodná, ale je mi to k ničemu. Nikomu na tom nezáleží. Zbývá mi jen navazovat nové vztahy a ty vztahy, který jsem nezničila se snažit uchovat. Obětovala jsem hodně tomu, abych už nebyla hodná…..