Deník spisovatele - jsme plytké kreatury bez velkých hodnot…
To, že žijeme v konzumní placatosti, v plytkosti bez velkých hodnot, je už příliš dlouho zřejmé. Můžeme si za to sami, že jsme uvěřili, že pravda je relativní, že každý má svůj úhel pohledu, že musíme respektovat, když jiný považuje za hodnoty něco, co je pro nás brak. Že krása je relativní, tudíž ten kýč, co se mezi námi stále šíří, je v pořádku. Že každý, starý, mladý, hloupý či chytrý, má stejnou váhu a jeho výpověď je stejně cenná jako kohokoliv jiného. Dobře to charakterizoval malíř Jiří Sopko v pořadu Marka Ebena Na plovárně. Starý klasik, vystudovaný v šedesátkách, řekl, že dnes může každý za umění prohlásit cokoliv.
Ano, liberalizace doby pokročila za meze snesitelnosti. Je to totiž už jen narcismus komunit, které rozmělňují hodnoty. Když se preferují tzv. slabší, je to vždy na úkor kvality. Jestliže dáváme přednost tomu, co produkují menšiny, ženy, homosexuálové, jiná etnika, jen pro jejich krásné modré oči, devalvujeme tím celek. Jako kdyby nešlo vždy o univerzalitu, ale čistě o sociální inženýring. Strach, že budeme někoho diskriminovat, nás nutí jednat utilitárně, umlčet talent, ohnout pravdu, přijmout hnus. Je mi líto, ale to, co dnes produkuje film, literatura, hudba a obecně média, je škvár, bulvár a konzumní artikl.
Jestli to někomu vyhovuje, pak mně určitě ne. Už příliš dlouho si podle mě západní společnost lže do kapsy. Zmírnění tzv. kulturních nerovností se proměnilo v mrzačení přirozenosti. Kdo preferuje průměr, osekává tím to, co vyniká. Jediná aristokracie je aristokracie ducha, napsal Friedrich Nietzsche. Chtěl tím říct, že jediná ospravedlnitelná nerovnost je nerovnost našich schopností. Nemůžeme před tím strkat hlavu do písku. Krása je jen jedna, pouze každý má jinou schopnost ji rozpoznat. Stejně tak někdo líp rozeznává dobro od zla. Je třeba udělat tento duševní obrat, opět pravdu vnímat, vyvolat duchovní revoluci.
Ano, je třeba znovu tříbit hodnoty. Dnes jsou tak rozdrobené, že nemají valnou cenu. Podlehli jsme klamu digitálního věku, mýtu o postfakticitě, preferované hlouposti. Už tím, že hlouposti dáváme stejnou váhu, ji zcela nepatřičně protěžujeme. Pravda, čili fakt, je dokazatelná, a ten, kdo něco tvrdí, by měl své řeči dokázat, pokud to nedělá, měl by být apriori uznán lhářem. Presumce viny je v tomto případě nutná. V oblasti ducha je každý jen hledačem a pouze ověření toho, co tvrdí, ho povyšuje do role určité autority. Bez toho patří do masy podezřelých. Měli bychom se dohodnout, že podezřelost je společenské faux pas.
Chápu, že mnohým to tak vyhovuje, že si libují v konzumní placatosti, ale je to čirá krátkozrakost. Spokojeně vegetují, dokud se nic nestane. Teprve v mezní situaci, kdy jde o život, rozeznávají pravdu. Jenže to je už pozdě, aspoň většinou. Uvědomění si sebe, své existence, by mělo být něco, co se vyučuje místo maturity. Znalosti se dají vždy dohnat, ale přístup ke světu už velmi těžko. Buď mám v sobě hloubku, nebo jsem plochý jako baterka, co má krátkou životnost. Digitální prostor je dnes zkouškou kvality. Většina z nás v něm dokonale pohořela…
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Marek Prchal - chlapec z laciného kraje
Nemám nic proti lidem, kteří se vymykají, jsou trochu ujetí, když to, co dělají, je v něčem inspirativní. Ale být extravagantní, abych dělal určité pózy, neboť marketing typu, který dělá p. Prchal je bohužel pouze kalkul
Jan Klar
Histrióni zase jednou slavili Českého lva
Zdá se, že ta umělost, kterou s sebou nese mediální svět, potažmo svět soc. sítí, současníky znervózňuje. Neumí k ní přistoupit přirozeně jako k tomu, co je součástí stále stejné reality.
Jan Klar
Špatné divadlo, které se v Česku hraje 2
Špatné divadlo, které se v Česku hraje, vrcholilo poslední tři měsíce, kdy probíhala prezidentská kampaň. Ještě nikdy jsem neviděl tolik „slušných“ lidí fandit jako ve wrestlingové aréně.
Jan Klar
Takové normální zabíjení statisíců zvířat...
Nemůže být většího kontrastu v dnešní době. Na jedné straně prezidentská fraška, nekonečná duchaprázdnota, nanicovatost kampaně, společenský trapas, náhražka témat, černobílost, kdy se lidé dělí na anděly a ďábly
Jan Klar
Válka proti mužům už nějaký čas eskaluje...
Ten radikální řez mezi autenticitou a pózovitostí, která dnes převládá, jsem zahlédl nedávno na DVTV. Pan Veselovský si pozval J. Mareše, bývalého kriminalistu, úspěšného scénáristu Případů 1. oddělení.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Díky čínské pomoci výroba dramaticky roste
Premium Přes citelné západní sankce ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Tamní produkce zbraní se dramaticky...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva
Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...
Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt
Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...