Deník spisovatele – co přijde po 20 letech politické korektnosti?
Každá doba má svůj začátek i svůj konec, což může být útěchou pro toho, kdo vidí o trochu dál a vnímá dekadentní rysy, které konec dnešní doby předcházejí. V dějinách se pravidelně střídaly dva druhy historických epoch, ve kterých se měnil důraz na rozum nebo na emoce. Po středověké gotice přišla renesance, po ní baroko, pak klasicismus, romantismus, realismus, symbolismus, moderna a postmoderna. Postmodernu známe na Západě už padesát let a její důraz na postfaktické emoce je nepřehlédnutelný. Ale vůbec největším syndromem je rozmělněnost hodnot, jejich relativizace pomocí ideologie multikulturalismu.
Ukazuje se, že tato ideologie totálně selhala. Je to proto, že místo toho, aby ocenila to nejlepší z každé kultury, snažila se tu nejvyspělejší zprůměrnit na úroveň ostatních. Politická korektnost zamořuje život na celém Západě. Její projevy se u nás už dvacet let šíří jako podivný virus. Zasahuje mozky zdánlivě inteligentních tak, že jim nepřijde divné, že se preferuje průměr, že kritériem výkonu je kolektivní znak místo kvality, že skutečná osobitost je nepřijatelná. Jak to, že to tak chytré lidi nenapadlo hned, že inovace vychází z originality, nikoliv z příslušnosti k určité kultuře, a už vůbec ne k té údajně diskriminované?
Bohužel Češi trpí stále komplexem lokajské kultury. Mají to v sobě až příliš zakořeněné, už z dob národního obrození. Kdo dohání průměr, nic originálního nevytváří, to platilo tehdy a platí to i dnes. Je příznačné, že se dnes adoruje např. B. Němcová, ale o umělecké kvalitě se taktně mlčí. Až teprve na začátku 20. století německy píšící Žid Kafka a po válce Jaroslav Hašek dospěli ke světovosti. Bylo to tím, že si našli nadosobní téma, na rozdíl od dalších tvůrců, kteří většinou vystihovali maloměsto, typického čecháčka, což dokázali opět přesáhnout až ve druhé polovině 20. století Kundera, Forman nebo Havel.
Po roce 1989 jsme čekali obnovu české kultury. Sametový převrat přinesl velká témata, do politiky a do celé společnosti, ale až příliš brzy k nám dorazila západní korektnost. Pokud je člověk umlčovaný za otevřenost, byť nemusí být vždy morální, likviduje se lidská kreativita. Do jisté míry to funguje, společnost vyrovnává rozdíly, ale posléze se začne ukazovat, že tady chybí invenční podněty. Je to patrné v politice, ekonomice, v médiích nebo v umění. Až teprve, když přijde krize, vidíme, jak moc potřebujeme vůdčí politiky a ne žádné „anděly“. Je to věčné dilema rozumu a emotivity, jak v politice tak i v kultuře.
Co přijde po 20 letech politické korektnosti? Nevím, ale přál bych si, aby to byla pokud možno renesance. Aby se obnovily velké hodnoty i velké příběhy, které může každý z nás prožít. Aby byl v centru dění člověk, ten, kdo má co říct, jeho osobitost. Abychom nelámali talent, ale podporovali ho, padni komu padni, bez kolektivních znaků. Abychom už nikdy nedělali z nikoho kolečko v soustrojí, příslušníka entity, která je zaručeně na tom hůř než ta druhá. Spravedlnost je totiž jen ve všelidském přístupu, který se snaží dát každému stejnou šanci...
Bohužel horší by bylo to, kdyby epocha, která má přijít, byla spíš klasicismus s jeho osvícenským absolutismem.
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Deník spisovatele – nekorektnost není o vulgaritě nebo buranství
Největším švindlem dnešní korektnosti je to, že učinila z normality něco, co je tzv. nekorektní, sprosté a buranské. Přispěli k tomu i druhořadí umělci, jako třeba Partička na Primě
Jan Klar
Deník spisovatele – Devadesátky, vraždy a mediální prosťáčci…
Oceňuji ČT, že vyprodukovala seriál Devadesátky, zejména proto, že se vrátila autenticita v podání zkušeného odborníka, který stojí za scénářem, což je proti současným krimi přímo zázrak.
Jan Klar
Deník spisovatele – a co je to vlastně ta solidarita, pane Kubku?
Rozmnožila se nám taková touha, zejména v době koronaviru, vynucovat si mocensky solidaritu, i kdyby občané třeba nechtěli. Je slyšet stálé plkání o sounáležitosti,
Jan Klar
Deník spisovatele – kdo nám ukradl svobodu devadesátých let?
Musím pochválit Aktuálně.cz, že zveřejnili rozhovor s Jiřím Bartoškou, který je jednou z těch osobností, co určovaly devadesátá léta. Já jsem sice tehdy sotva bral rozum,
Jan Klar
Deník spisovatele – pohádka „Tři oříšky pro popelku“ po norsku
Každý nosíme v sobě archetypy; např. mně se zdálo, že si vybírám Aston Martina anebo Jaguára, načež jsem se probudil a řekl si, že je úlevné, že už vlastně nepotřebuji ohromovat žádné fifleny,
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Díky čínské pomoci výroba dramaticky roste
Premium Přes citelné západní sankce ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Tamní produkce zbraní se dramaticky...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva
Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...
Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt
Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...