Byl to Brit...

"uff" jako by znělo ze západoevropských médií a od politiků. Má to být argument obhajující politiku mísení odlišných náboženství?

Neukazuje nám právě tento případ, že integrace islámu není do naší kultury v Evropě (otázka, zda jí můžeme stále nazývat naší - tedy alespoň na západu Evropy?), která je založená na křesťanském desateru, není možná?

Tento vrah, se narodil v Británii, ale Britem se nikdy nestal - jejich víra v islám přetrvává po generace. Vysoký počet imigrantů, kteří doslova zaplavili západ Evropy se nikdy nebudou cítit občany dané země a nebudou k dané zemi loajální, do té doby, než začne být daná země loajální k imigrantům.

Nefunguje to, ta ideologie zbytečně zabíjí nevinné lidi, kteří si jdou jen "po svém". Nesmíme zapomínat, že dané životy jsou marně zmařeny, a také, tyto oběti jsou pro někoho, rodičem, manželem, přítelem, atd. Jak to mají pozůstalí vnímat? "Oběť za vyšší princip ideologie evropských lídrů?" Rád bych věděl, jak by to evropští lídři vnímali, když by se jednalo o jejich příbuzný oběti. Je to smutný přístup k našim životům - myslel jsem, že za naše daně nás má stát chránit a ne zvyšovat riziko ztráty našich životů.

A jak na to evropští lídři reagovali?

"Terorismus je součástí života ve velkoměstech.”  londýnský starosta Sadiq Khan

"Smutné výročí útoku na bruselském letišti: dnes byl terčem Londýn. Cítíme s blízkými obětí a stojíme při Británii. Teroristé nás nezastraší." český premiér Bohuslav Sobotka

„Terorismus se týká nás všech. Francie, která byla v poslední době tak silně zasažena (terorismem), ví, jak britský lid dnes trpí,“ francouzský prezident Francois Hollande

„I když pozadí těchto činů ještě není zcela jasné, říkám za Německo a jeho občany: V boji proti jakékoli formě terorismu stojíme pevně a rozhodně na straně Británie.“ německá kancléřka Angela Merkel

A pro mě jedno z větší zklamáních britská premiérka Theresa May:

"Půjdeme společně kupředu, nikdy neustoupíme teroru a nikdy nedovolíme hlasům nenávisti, aby nás rozdělily."

Bezobsažné a populistické reakce. Oni soucítí s oběťmi a pozůstalými, ale nic neudělají. Dál si budou sedět v Evropském parlamentu, ve svých palácích, pobírat naše daně a bez ochranky si nedojdou ani na záchod.