Mnoho lidí v dnešní době vzpomíná, na minulý režim a vychvalují jeho přednosti. Přednosti možná měl otázkou ale je za jakou cenu?
Dá se o režimu, který zde 40 let pevnou rukou vládl psát objektivně? Bohužel zřejmě ještě ne, jelikož se dotýkal a dotýká každého z nás. Předem říkám, že jsem v "komunismu" žil asi rok, tudíž většina informací pochází z tv, článků a hlavně vyprávění mé rodiny.
Dejme tomu, že bych v tom režimu vyrůstal. Jako mladý bych se zřejmě nedostal na "gympl", protože naše rodina byla označena jako "živel". Proč takové označení? Protože jsme se nechtěli angažovat, měli jsme nedělnický původ a smýšleli jsme demokraticky. Místo vysoké, na které jsem bych zřejmě zkončil jako kupříkladu jako pekař. Tuto profesi nezavrhuji, ale myslím, že by to bylo opravdu pro mě neadekvátní povolání.
Jinak bych si kupoval jídlo za několik halířů nebo maximálně korun(jedna věc co se vychvaluje), ale zase bych měl plat kolem 1000, pokud bych nebyl ve straně a neudával sousedy. Prostým přepočtem vychází, že si za ty peníze co bych měl, můžu koupit podobnou kvantitu zboží co dnes zboží jako dnes. Obchody by byly plné, ale nebylo by to co vážně potřebuji (toaletní papír, pomeranče,...), pokud by už něco bylo byl by to jedním druhem zaplněný regál a nebo by se na pár kusů stály fronty.Neměl bych k dispozici zboží ze západu.
Pokud bych ušetřil a postavil si svépomocí dům,a byl by na dvě patra tak by mohl klidně přijít úředník a říct, že mám nadbytek a nasadit mě do domu cizí lidi, kteří by ani neplatili nájem.Na auto bych čekal pořadník,stálo by ale v poměru stejně jako dnes. Práci bych měl, ale pokud bych nebyl ve straně, tak bez kariérního postupu a jednu na celý život.
Nemohl bych říkat, co si myslím, protože bylo spousta udavačů. Mohl bych vycestovat jen na povolení. Vycestovat bych mohl jen do východních států, protože západ je zapovězen. Po příjezdu bych musel hlásit, co jsem dělal, s kým jsem mluvil a koho jsem viděl.
Demokracie není dokonalá, to nemůže říct nikdo. Za to co tady bylo bych ji ale nevyměnil nikdy, už kvůli tomu poslednímu odstavci, který je pro mě nejdůležitější.
