Volby a Business Continuity Planning

Není to asi zcela originální pohled na budoucí volby a především povolební uspořádání ve sněmovně, ale nedá mi to, abych se o něj nepodělil. Je to sice mírně řečeno spiklenecká teorie a doufám, že není pravdivá. Nicméně její střípky, bohužel pro Česko, třeba nebudou daleko od pravdy. Casaubon z Ecova románu Foulcaultovo kyvadlo by ze mě měl radost.

Volně definováno, BCP je plán, jak zachovat byznys při nějaké katastrofické události. Týká se vždy nějaké organizace a jejích činností. Činnosti představují procesy nutné pro udržení chodu organizace, jsou zajišťovány vždy vybranými osobami, jejichž konkrétní personální obsazení může být také důležité.
Organizací v našem případě je Česká republika, procesy spojené s jejím chodem netřeba představovat a osobami jsou naši volení politici a jejich podřízení (náměstci ministrů, poradci, kamarádi a lobisté, členové dozorčích rad).

Vezmu-li to popořadě, jak si myslím, že dopadnou volby, je tu několik oddělení v organizaci, která jsou představována politickými stranami: ODS, ČSSD, KSČM, TOP09, KDU-ČSL (možná by si zasloužilo za oddělení považovat spíše jednotlivé resorty, ale považuji tuto drobnou nepřesnost za odpustitelnou).
Fakt, že organizace plánuje některé významné činnosti, jakými jsou různé privatizace, superzakázky a europeníze (strukturální fondy, podpora výstavby apod.), se dá také poměrně dobře vysledovat. Podíváte-li se na složení např. správní rady VZP ČR a počet neuvěřitelných 30 hlav, navíc na samotná jména, pochopíte důležitost personálního obsazení pro BCP.
Přidejme do toho ještě pana prof. Klause s jeho „příklonem“ k ruskému „obchodnímu“ prostoru (či kapitálu) a dostáváme klubko složitých vztahů mezi jednotlivými procesy v organizaci.

Příkladem zachování kontinuity by se mohla stát zakázka ministerstva financí, která spatřila světlo světa za pana Kalouska. Strana TOP09 se tak stává logickým krokem, který zajistí to, co v KDU-ČSL neměl bývalý ministr jisté. Je jasné, že tento příklad není pouze kapsou nastavenou Kalouskem, ale musí mít podporu napříč politickým spektrem (komunisty nevyjímaje). Ze 120 miliard nemůže ukápnout pouze jednomu člověku. Z toho vyplývá i zájem ostatních stran zachovat tento proces v chodu a TOP09 pomáhat kde to jde.
Privatizace ČSA, letiště atd. pak je proces sice s menším objemem financí, za to však s velkým strategickým významem. Tady se může ukázat zájem Ruska, které by mohlo získat „dohled“ nad provozem na strategickém letišti, kde se objevují „speciály“ z konkurenčních ozbrojených i tajných sil.
Reformní kroky v oblasti zdravotnictví a důchodů představují jiný „koláč“, který ve chvíli uvolnění mandatorních výdajů do soukromého sektoru představuje ve finančnictví také nezanedbatelný trh.

Jak celou organizaci udržet v chodu, která je spravována vybraným personálním obsazením? Jak se přestat hádat, když z pohledu zisku je lepší se s konkurencí dohodnout a podělit?
Jednoduše. Topolánek bude eurokomisařem a bude mít kontrolu nad evropskými penězi. Paroubek bude premiérem koaliční vlády ODS a ČSSD. TOP09 zajistí backup ODS, KSČM zase ČSSD to pro případ, že by se dostal do parlamentu čertík Bobošíková, nebo Svobooda (případně jakákoliv jiná malá strana). Podřízení se rozdělí ve správních radách dle složitého klíče, avšak již dlouhá léta pilovaného k dokonalosti.
Klaus už svoje za prezidentský úřad splnil – padla vláda za předsednictví a EU ať se třeba rozkrájí kritikou, alespoň Čecha naštve.
Pak se na ministerstvech „zhasne“. Až se rozsvítí budou další předčasné volby – dávám tomu tak rok, maximálně dva. To už ale nebude cihla na cihle, peníze na kontě (organizace).
Vždyť slýcháme dnes a denně, jak před kamerami se naši političtí oponenti dusí, ale v zákulisí? Ahoj Jirko, ahoj Mirku, ahoj Břéťo, jak jde život – po schodech nahoru?
BCP jak vyšitý, co bude potom už není důležité, protože tím byznys skončí jako takový a trh se definitivně uzavře.
Děsná představa.
A my ostatní? My se s tím nějak vypořádáme třeba za dva roky při volbách, ale to už tu budou jiní politici, nebo žraloci.

Nechci polemizovat o tom, zda pohled na směřování politiky je lepší levý, pravý, středový (jen ne komunistický). Respektuji názorovou polaritu, kterou by měly reprezentovat strany s názvy jako je ODS, ČSSD, TOP09, SZ, KDU-ČSL a další. Naštěstí tu máme demokracii a konec unizono tleskajících páprdů ve federálních shromážděních. Nechci se dotknout čtenářů, kteří jsou socialisté, liberálové či něco mezi. O vás občanech text není. Je to o těch, kteří nás bezostyšně podvádějí a smějí se nám nikoliv na obrazovce nedělní televizní debaty, ale v přítmí luxusních hotelových pokojů.
Doufám, že se pletu pane Casaubone.

Autor: Sebastián Kazowski | pátek 26.6.2009 14:30 | karma článku: 7,97 | přečteno: 569x