Patří Islám mezi ideologie, které je třeba zakázat?

Francie se přidala a zakázala nošení určitého oděvu, který je součástí kulturních, náboženských a v podstatě i etnických zanků. V Afgánistánu a Iráku bojuje NATO, v Palestině Izrael, Íránský prezident vyzývá k vymazání Izraele z mapy i za cenu použití jadernýh zbraní. Je to jen pár dní po výročí, kdy ve jménu Islámu zahynulo po teroristickém útoku několik tisíc lidí instantně v jeden okamžik. Fakticky na světě zuří urputná válka hodnot, postavená na sporu dvou zcela odlišných světů. Je to smutné - víc než smutné! Nejhorší na tom je, že mě osobně to vede k myšlenkám a srovnáním, které ať jsou jakkoliv nebezpečné (z pohledu trestní odpovědnosti), je třeba je říci nahlas a nahlas o nich mluvit (nebo psát).

Křesťanské hodnoty a multikulturalismus

Ať se nám to líbí či ne, svět (s malým s) ve kterém já a nepochybně i většina z vás čtenářů žijeme, je postavený na křesťanských hodnotách. Vynechme odlišnosti jednotlivých církví. Celý trestní řád, občanské právo a nepochybně i ústavy v Evropě, USA, Austrálii, Rusku atd. vycházejí ze základních hodnot křesťanství. Dálný východ je velmi podobný i když tam je celá řada specifik práva postavena na jiných kulturních základech. Starý kontinent, který toho všeho byl kolébkou, prošel velmi složitým kulturně historickým vývojem, který vedl i k takovým věcem, které dnes popisují snad všechna média. Můžeme vidět, že se kněží přiznávají k trestným činům a mluví se o takových věcech. Je to obrovský pokrok a je na něm vidět pozitivní vývoj i u takového "molochu" jakým nepochybně církev je.  Tím chci říci, že se vždy to, čemu Huntington říká Západní civilizace, navrací po určité době zpět ke svému základu - hodnotovému žebříčku, křesťanským hodnotám, jakkoliv je chování členů této skupiny nekřesťanské. Funguje díky společenskému vývoji něco, co je nazýváno sebereflexí. K tomu všemu přispívá i demokracie včetně své nedokonalosti. To vše s sebou také nese jistou dávku tolerance, která se zcela přirozeně projevila tím, co je nazýváno multikulturalismem. Tedy tolerancí k ostatním kulturám se všemi jejich znaky - tedy i k náboženstvím. Osobně se domnívám, že na něm pricipielně není nic špatného, ba naopak. To však platí jedině v případě, že členové odlišných kultur jsou schopni chovat se stejně křesťansky, jako se k nim snažíme chovat my. A v tom je ten problém. Podle mě je prostě pro určitou část muslimského světa problém přijmout křesťanské hodnoty. Je v tom i určitý rozpor, ale přeci jen se najdou mezi muslimy lidé, kteří jsou ochotni zachovat si svou kulturu a přitom se přizpůsobit. Jenže jakkoliv malá je to skupina, je tu skupina, která to odmítá. Tato skupina je však natolik důležitá právě z pohledu "našich" hodnot, že její chování má vliv na životy tisíců lidí - a to zcela definitivní vliv - stála už tisíce životů (nemluvě o "interních" sporech). Rád bych připomněl, že multikulturalismus nemá nic společného s rasovou diskriminací a někdy se v diskusích nesmyslně tyto dva pojmy směšují, byť jsou si velice blízké.

Zuří válka

Podíváme-li se na dění z pohledu válečného konfliktu, nelze než kostatovat, že zde zuří válka a to válka světová. Možná jsme svědky toho, čemu budou generace po nás v učebnicích dějepisu říkat Třetí světová válka. Je to válka vedená jiným způsobem, než na který jsme "zvyklí" z posledních dvou velkých konfliktů, ale i tyto konflikty znamenali předěl ve vedení války - zákopy a zelené maskáče tenkrát vystřídaly seřazené šiky pestrých uniforem. Dnes jsou to technologie a speciální jednotky ruku v ruce s mariňáky. Jediná věc, která nás drží v uctivé vzdálenosti od fronty je nedostatek techniky "nepřítele", který si však našel jedinečný způsob kompenzace - terorismus, který využívá zdrojů v místě, kde se chce zasáhnout (nedokonalostí v ekonomice, civilní letadla, drogy, výbušniny z drogistického zboží, nebo jinak volně dostupných materiálů, médií, internetu atd.). Je to jiné, ale je to válka ve svém konečném důsledku. Motivace na straně Západní civilizace je samozřejmě zcela evidentní i v jiných oblastech, ale pořád je to souboj hodnot.

Nebezpečné myšlenky

Když se na to podívám kolem a kolem, čím se vlastně Islám stal (byť to neplatí pro celý kolektiv)? Ideologií a velmi nebezpečně se přiblížil hranici, kdy jeho kulutruně historická podstata se mění v nástroj. Osobně se domnívám, že primární motivace těch, kteří v jeho jménu rozsévají smrt velmi sofistikovanými (a levnými) prostředky není v náboženství, ale spíše v moci. Poskytuje-li něco jako Kniha dvojí možnost výkladu (stejně jako Bible - a historie nám ukázala, jak to vypadá stane-li se nástrojem), která vede buď ke zcela mírumilovnému výkladu, nebo k extrémismu, může se stát nebezpečnou. Záměrně píši, že může, ale nemusí - bohužel to za tím "ale" zůstává ve stínu jeho obětí. Podle toho co se děje, blíží se doba kdy bude možné označit ideologii a její nástroje za prostředky genocidy, zločinů proti lidskosti. Bohužel pro ty, pro něž stále zůstává jen kulturou, něčím co spojuje a něčím co si zaslouží především toleranci a otevřenou náruč. Jakákoliv kultura, jakékoliv náboženství má v naší Západní civilizaci svá práva - v civilizaci postavené na křesťanských hodnotách. Ideologie nikoliv! Neexistuje nic jako umírněný nacismus, umírněná rasová diskriminace, umírněná etnická či kulturní diskriminace. Nejspíš je třeba začít se zamýšlet nad upřesněním definic genocida, válečný zločin, zločin proti lidskosti. Kolik je třeba mrtvých pro označení vraždy za genocidu, je to jen podstata motivace k takovému činu a stačí jeden mrtvý, nebo jich musí být 2000 v jeden okamžik, 10000 v jeden okamžik? Je rozdíl mezi terorismem ve jménu ideologie, která vychází z kulturního znaku, jakým náboženství nepochybně je; a bere si jej jako rukojmí, jako prostředek a terorismem jehož motivace spočívá v uplatnění územního nároku? Je smutné, že se lidstvo dostalo až tak daleko, kdy stojí na prahu největšího a nejdůležitějšího rozhodnutí: Kdy už bude vhodná doba pro popření vlastních hodnot a zakázání jednoho náboženství, které se změnilo v ideologii a jejímž výsledkem jsou mrtví? Abych se vrátil na začátek a kruh se uzavřel. Jestliže jsou zakazovány burky a nikáby z důvodu jednak neschopnosti identifikace osoby (předpokladem je, že bude třeba ji identifikovat), dále z důvodu popírání něčeho, čemu se říká důstojnost, jež je definována odlišně od představ její nositelky, jsme svědky změny. Změna jakokoliv pomalá a "politicky korektní", přeci jen změna. Je to diskriminace, není, je to obrana před ideologií? Možná se někdo bojí zeptat nahlas, ale kdy nastane doba, kdy Západní civilizace odmítne ideologii jejímž nástrojem a rukojmím se stalo náboženství? Kolik mrtvých je na to třeba? Myslím, že jednou nastane doba, jejímž znakem bude to, co bylo ukázáno v jinak stuidním filmu s Brucem Willisem New York v ohrožení.

Je to smutné, a bude ještě smutnější, neudělají s tím něco především sami "nositelé" této kultury!

P.S. Nechci vyzývat k ničemu jinému, než k diskusi. Sebevíce nebezpečnější, ale nutné. Umírají tady lidé na obou stranách a zbytečně, ale budou umírat ještě hodně dlouho (a zbytečně), nerozhodneme-li se. Nerozhodneme-li se my, jež žijeme v hodnotách postavených na odlišném základě.