Koukej pořádně trpět - vrahu!

Takový trest si přeje hodně lidí pro mladíka Nifesta, který pobodal tři děti. Znovu vyvstává otázka - kdo za to může nejvíc a koho potrestat - samozřejmě kromě útočníka, který si to zcela nepochybně zaslouží. Kdo vlastně selhal? Kdo nese za celou smutnou situaci největší díl odpovědnosti a jak trestem zamezit, aby se něco podobného nestávalo v budoucnu?

Na začátku je asi dobré napsat, že jakkoliv je čin "Nifesta" tragický a smutný, není poslední. Nebude to nejspíš (pevně v to doufám) on, ale za nějaký čas se najde někdo další. Pohnutky budou ve své podstatě stejné - psychicky narušený mladistvý, z nevyvážené rodiny, pod vlivem stále silnějších sociálních tlaků (od sociálních sítí, přes film, sídliště, nefungující školství po dostatek času věnovat se tomu, co je nebezpečné), v prostředí, kde selhali snad všichni, kdo mají možnost snížit riziko. Je samozřejmě otázka, zda k takovému obludnému útoku může mít nějaký jedinec "genetické" predispozice, ale já osobně tomu moc nevěřím.

Nifest si zaslouží tvrdý trest o tom není pochyb. Pokud však vezmeme v potaz co má takový trest za funkci, je otázka, zda se nakonec jen tenhle mladík neposune někam "dál". Zda tvrdý kriminál, ať už bude pro mladistvé či dospělé, nepovede příště jeho ruku s ještě větší silou.

Nepochybně by se tímto vrahem (a on není nic jiného, jen se mu to NAŠTĚSTÍ nepovedlo) měl zabývat tým lékařů a psychologů, měl by být nejen v kriminále, ale i v péči, která jej bude léčit z jeho zcela evidentních frustrací.

Co je však mnohem důležitější, měly by se velmi intenzivně hledat a snižovat rizika, která jsou tím zásadním hybatelem a motivací k takovému činu.

Totální selhání rodiče(ů)

V první řadě je třeba znovu se zamyslet nad institutem trestní odpovědnosti rodičů. V současné době je tenhle nástroj velmi těžko použitelný. Je tedy třeba z něho udělat prostředek, který bude mnohem snáz umožňovat vytvářet tlak na osoby odpovědné.

Rodiče jsou za své ratolesti odpovědné, mají ten největší vliv na výchovu dítěte. To je myslím už několik stovek let jasné. Tedy - proč prostě něco složitě dokazovat? Je-li trestný čin prokázán mladistvému, nechť je součástí trestu pro něho i trest pro rodiče. Co zbývá dořešit je "trestní sazba" pro rodiče. Může to být od finanční sankce (odškodnění poškozených, nebo náhrady škody) po trest odnětí svobody - záleží na závažnosti činu. Mimo jiné bych snížil hranici trestného činu vzhledem ke způsobené škodě z 5.000 na klidně 200 pro nezletilé. Nechť to tedy již není principielně hledání viny či neviny rodičů, ale  otázka sazby, o které se dá diskutovat.

Škola a ti ostatní

Podaří-li se vyřešit problémy s kvalifikací učitelů, což je téma samo o sobě (o školství obecně) je možné, aby se zlepšil vliv školy na děti? Principielně to tak prostě musí být. Všichni známe z vlastních i přenesených zkušeností, že dnes je asi nejproblematičtější vztah rodič - škola. Známe tisíce příběhů, kdy si učitel (a já myslím, že je to v drtivé většině) zcela oprávněně stěžuje na chování dítěte a rodiče jej urputně brání, stěžují si, "dávají děti jinam". Přeci jejich ratolest "je tak hodná a inteligentní, že by nikdy bezděčně nezačala třískat penálem spolužáka po hlavě uprostřed hodiny, to jen učitel nezvládá"! Škola by měla mít v rukou nástroje, které umožní "stát za kantorem" a upozorňovat rodiče na nevhodné chování. Je tedy znovu jen otázka, jaké nástroje použít. Může (nikoliv musí) jím být například finanční sankce, která u mnoha škol v zahraničí docela dobře funguje - jen s tím rozdílem, že jsou to školy soukromé a mnohdy "výběrové". Dneska už prostě nestačí "poznámka" nebo pětka. Navíc je otřesné, že ani přes výzvy školy se rodiče neúčastní "třídních schůzek" a je jedno, jestli jsou hromadné, nebo individuální.

Žijeme (naštěstí) v jiné době, která si žádá jiný druh "tlaku" na rodiče. Už tu nemáme posudky a doporučení, díky nimž se dítě nedostane na "gympl". Tyto nástroje fungovaly dřív (i když se mnohdy používaly pro "jiné" účely), jako poměrně slušná motivace dohlížet na prospěch a chování. Navíc já si moc dobře pamatuji na to jak, stížnost typu: "úča si na mě zasedla", znamenala minimálně pohlavek doma (případně mnohem horší trest v podobě zákazu filmu "Fantomas se zlobí"). Jiná doba - jiné nástroje, ale princip ať je stejný, domluvy nefungují.

Dejme tedy škole možnost tlačit na rodiče bez ohledu na to, co si o tom kdejaká "zelená vdova" myslí!

A ti ostatní? Kdo to vlastně je? Například Magistrát, nebo obecní úřad. Je na čase, aby úředník začal využívat již existující možnosti, jak snižovat rizika vedoucí "ruce Nifestů". Patří mezi ně například bezpečnostní standardy pro územní plánování, pro plánování urbanistických řešení, které v sobě nesou, zatím trestuhodně nevyužité, možnosti snižování rizik! Další cestou může být tvrdé postihování míst, kde "nalejou pivo nezletilému". Mnohem důsledněji bych vyšetřil v případě Nifesta, kdo mu umožnil se "ožrat". Ten by zasloužil také tvrdý trest, protože si troufám tvrdit, že v jeho případě hrál alkohol důležitou roli.

Hospoda (nebo "krám"), která prodá alkohol nezletilému, nebo umožní jeho podání, by se měla zavřít a majitel by měl platit pokutu jak hrom (stejně tak obsluha)! Vím, že se neodstraní riziko, ale podstatně se sníží. Další věcí, která stojí za zvážení - vidíte jak někde partička "hulí trávu" nebo na lavičce "pochlastává" vodku s džusem? "Bonzněte to měšťákům" a to jak nejrychleji to půjde, necítíte-li se výrostky "vyřvat".

Shrnu-li to pozpátku - od magistrátu přes školu a rodiče je třeba hledat viníky stejně, jako umožnit vytvářet prostor pro smysluplnou prevenci. Prevence bez tvrdší represe za porušení pravidel v tomhle případě totiž budou jen vyhozené peníze a snaha. Jedině pak má tvrdý trest pro Nifesta, nebo snížení hranice pro trestní odpovědnost, smysl.