Barack Obama chce do konce roku prosadit reformu amerického zdravotnictví, které je nejdražší na světě a jehož služby si zhruba 50 milionů Američanů nemůže dovolit. O změnu systému se pokoušeli již předchozí prezidenti, ale bez úspěchu. Nynější vládce Bílého domu by však i díky demokratické většině v Kongresu mohl slavit triumf.
Spojené státy vydávají na zdravotnictví více než 2 biliony dolarů ročně, což představuje více jak 16% podíl na celkovém hospodářství. Přitom v mnoha oblastech dosahuje americké zdravotnictví velmi špatných výsledků a USA jsou na 41. místě na světě co do průměrné délky života. Náklady navíc stále rostou, odhady pro rok 2017 mluví o 4,3 bilionu USD a 19,5% podílu HDP.
Důvodů, proč náklady tak prudce stoupají, je celá řada – jedním z nich je rostoucí počet nepojištěných Američanů. Tito lidé často odkládají léčbu, což z dlouhodobého hlediska vede k nárůstu chronických nebo komplikovanějších onemocnění, jejichž léčba je pak nákladnější (výdaje na léčbu srdečních chorob, cukrovky, rakoviny aj. představují 75 % všech nákladů na zdravotnictví).
Cílem Obamovy reformy přitom není pouze změna pojišťovacího systému (prezident počítá se zavedením veřejného pojišťovacího systému, který by konkuroval soukromým pojišťovnám), ale také snížení nákladů na zdravotnictví, jež výrazně prohlubují deficit federálního rozpočtu. Otázkou je, jestli pro své návrhy získá dostatečnou podporu v Kongresu, kde se vedou spory jak ohledně podoby veřejného pojištění, tak ohledně toho, z čeho reformu zaplatit. Demokratická většina v obou komorách totiž nemusí znamenat automatické schválení návrhů demokratického prezidenta.
Obamu čeká těžký boj. Vždyť jakýkoli návrh, který jen trochu zavání socialismem, bývá v Americe automaticky zavrhován. Prezident by si přál, aby obě komory schválily návrh zákona ještě v srpnu, ale republikánští oponenti se tvrdě brání. Jak řekl bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani, reforma zdravotnictví je hlavní prioritou, ale neměla by se dělat ve spěchu. Bílý dům má ale obavy – a dost oprávněné – že pokud se nepodaří v Kongresu prosadit návrh ještě před začátkem parlamentních prázdnin, začne se podpora pro reformu postupně drobit.
Pro Obamu je reforma zdravotnictví klíčovým bodem jeho prezidentství na poli domácí politiky. Nejenže úzce souvisí s řešením ekonomické krize, ale narozdíl od hospodářských problémů, které Obama zdědil a jež se před volbami zavázal úspěšně vyřešit, jedná se v případě zdravotnického systému o jeho vlastní iniciativu, z které by rád – v případě, že dopadne dobře – politicky těžil.
V posledních týdnech se ale ukazuje, že prezident bude muset více usilovat i o veřejnou podporu. Zatímco ještě v dubnu podporovalo Obamu v otázce reformy amerického zdravotnictví 57 procent Američanů, klesla jeho podpora za několik posledních měsíců pod 50 procent. Kritici reformy z řad republikánů tvrdí, že většina Američanů je se současným systémem spokojena a že úsilí by mělo být zaměřeno spíše na snížení nákladů a zlepšení dostupnosti než na převratné změny. Na druhou stranu je třeba zmínit, že na potřebě reformy se shodují důležité skupiny – pojišťovny, poskytovatelé zdravotnických služeb, podnikatelé i odbory – bez jejichž podpory by reforma byla neprosaditelná. Lze tedy předpokládat, že reforma se uskuteční a snad i projde do konce roku, otázkou jen zůstává, zda bude důsledná.
