Jste nemocný? Sorryjako, nezájem!

Máte horečku, chrchláte, je vám zle. Ale nacpete se všemi prášky, které najdete, a vyrazíte do práce. Nějak to přežijete do víkendu s nadějí, že dva dny v posteli postačí. To je osud desítek tisíc lidí, kteří přecházejí nemoci.

Proč?

Protože první tři dny na nemocenské nedostanou ani korunu. A oni si nemohou takový výpadek příjmů dovolit…

Sociální demokracie předložila návrh na zrušení tak zvané karenční doby, tedy právě těch tří dnů, kdy nemocný zaměstnanec nedostane ze svého pojištění žádnou platbu. Jde o sněmovní tisk 109 (ZDE), jak se v parlamentu říká „do systému“ jsme ho s kolegy Janem Hamáčkem, Janem Birkem a Petrem Dolínkem vložili 22. února. O den později „odcestoval“ vládě k vyjádření. Samozřejmě uděláme všechno pro to, abychom ho v Poslanecké sněmovně prosadili.

Chtěla bych hned dopředu odpovědět na předpokládatelné útoky proti tomuto návrhu.

Proč jste to neudělali, když jste byli ve vládě?

Protože to odmítali koaliční partneři, tedy strana lidová (Zdraví je od Boha!) a ANO (Sorryjako, nezájem!). Bohužel ČSSD obětovala během minulých čtyř let příliš mnoho svých programových cílů. Osobně jsem přesvědčena o tom, že mimo jiné to, že jsme nic neudělali s karenční lhůtou, nás stálo přízeň voličů.

Jde o populistické opatření, které zaplatí zaměstnavatelé.

Návrh přináší snížení odvodu pojistného pro zaměstnavatele o 0,2 procentního bodu, takže fakt, že budou svým zaměstnancům platit po tyto tři dny jejich nemoci, vyváží úspora na odvodech. Škodný bude stát – pokles sazby představuje asi 2,6 miliardy korun.

Zaměstnanci to budou zneužívat, tři dny bez peněz byly pojistkou proti „flákačům“.

Typický „pravicový argument“, podle kterého jsou všichni zaměstnanci „nemakačenkové“. Samozřejmě je falešný. Po zavedení karenční doby sice poklesla „nemocnost“, ale nikdo není schopen zjistit, zda to bylo kvůli „zamezení zneužívání“ nebo proto, že lidé začali některé nemoci „přecházet“. Navíc se pokles ukázal jako relativně krátkodobý a největší byl v roce 2012. Od té doby nemocnost znovu roste. Zneužívání brání fakt, že nemocenskou dostane pouze ten, kdo bude mít příslušné vyšetření a lékařem vystavené potvrzení o nemoci.

Pojištění má dávat jistotu při vážných problémech, při středně a dlouhodobých onemocněních. Není pro krátkodobé případy. Tři dny jsou přiměřená „spoluúčast“.

Pojištění platí všichni zaměstnanci. Skutečně značné množství registrovaných onemocnění jde na vrub krátkodobých nemocí – především akutních zánětů horních cest dýchacích a chřipek (v roce 2016 to bylo 420 000 respektive 59 tisíc případů, což byla dohromady skoro třetina všech neschopností v daném roce).  Pokud pracovní neschopnost v těchto případech bývá pěti až sedmidenní, pak tato „spoluúčast“ dosahuje či přesahuje polovinu částky, kterou by zaměstnanec dostal bez karenční doby. To významné skupině lidí s nižšími než průměrnými platy vytváří v podstatě z každé nemoci vážný ekonomický problém a výsledkem je absurdní stav, kdy si lidé raději berou dovolenou, než aby čerpali nemocenskou.

Ano, souhlasím s tím, že zrušení karenční doby měla sociální demokracie prosadit dávno. Toto „Nečasovsko-Kalouskovské“ úsporné opatření přineslo sice dočasné snížení „nemocnosti“, ale s dost velkou pravděpodobností ne kvůli tomu, že by se národ stal zdravějším nebo že by celý rozdíl připadal na „podvodníky“. Karenční doba přinesla to, že mnozí lidé raději šli do práce v nemoci a se sebezapřením, než aby přišli o příjem za tři dny. Taková je finanční realita většiny zaměstnanců v této zemi. Jistě je nesporný fakt, že je třeba především zlepšovat platy, ale do doby, než budou podstatně vyšší, je nutné respektovat, že pro mnoho lidí jsou tři dny příjmu velmi důležité.