Ztráty a nálezy....

"Nikdy se nesnaž získat zpátky někoho, komu přestalo záležet na tom, jestli Tě ztratí."     ...Psáno životem...  

Nad touto větou jsem nemusela ani dlouho přemýšlet. Prostě mě přišla dnes do cesty. Zrovna ve chvíli, kdy jsem přemýšlela, co ještě víc můžu udělat pro to, abych neztratila někoho, komu nezáleží na tom, jestli mě ztratil. Komu je očividně úplně jedno, že mě ztratil a je mu jedno, že mě to jedno není.Je to složité a přesto tak prosté. Složité si to děláme sami. Jen my sami lidé si komplikujeme své životy a své vztahy. Přitom je to tak jednoduché. Základem všeho je KOMUNIKACE, která se vytrácí. DŮVĚRA, která se taktéž vytrácí. ÚCTA, která se začíná stávat velmi vzácným jevem a RESPEKT. TOLERANCE. UZNÁNÍ CHYB, uznátí toho, že i JÁ MOHU DĚLAT chyby a UMĚT se za ně omluvit. Pustit MINULOST - což jde ruku v ruce s tím, že dokážu přijmout chyby, které jsem udělala a také se za ně omluvit a více je neopakovat.Jednou je to chyba, podruhé už ta samá chyba není chybou, ale VOLBOU. VOLBA - CHYBA - OPAKOVANÁ CHYBA - VOLBA. A to mne přivádí na myšlenku, že ona dotyčná osoba si to zvolila. Zvolila si možnost, mě ztratit, protože je to pohodlnější. Protože je pohodlnější než uznat ano, udělali jsme chybu oba, nechat jen toho druhého ano, Ty jsi chybu udělala, ale já ne....uznat to, že chyba je vždy na obou stranách, co se týká vztahů.Proč by mě mělo záležet na tom, že někomu nezáleželo na tom, že mě ztratí. Navíc někdo, kdo sám své chyby neuzná, ale po druhých to žádá, jinak jsou uvrženi v nemilost.... Ano, stále se snažím zpět získat někoho, komu je jedno, že mě ztratil. A tím i přicházím na to, že dotyčnému člověku je to nejen jedno, ale zároveň i žádá abych já uznala své chyby, ale on dotyčný žádné chyby nemá, žádné chyby neudělal, takže za vše můžu jen já. Je to smutné. Pochopit, že tomu člověku nezáleží na mě. Ale POUZE na něm samotném. Jen na jeho egu, jeho "svědomí" nebo co to je. Tak co s takovým člověkem. Byť je to má vlastní rodina. Nic. Asi nemá smysl se trápit něčím, čim dotyčný se netrápí. Krev sice není voda, ale to je život. Ikdyž je to rodina....

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Kateřina Marková | neděle 29.9.2019 18:03 | karma článku: 11,31 | přečteno: 358x