Šokující návrat do Klokanova mi připravila letecká společnost Swiss Air, se kterou jsem vždy tak ráda lítala. Trasa Praha-Zurych-Hong Kong-Sydney se dvěmi příručními zavazadly a ročním dítetem už sama o sobě vypadala děsivě a nakonec přerostla ve skutečnou noční můru.
V Praze na check-inu mi sdělili, že dítě není v systému, což se dalo napravit, ale to, že tam neměli zmíňku o bassinetu, který jsem si již x-měsíců dopředu zamluvila a před odletem ještě ověřila, že ho skutečně mám, byla rána pod pás! Emotivní loučení s rodiči v Praze a potom představa, že mě dalších 12 hodin bude sedět holčička na klíně...?! Zděšení a bezmoc se proměnily v pláč, nikdo mi nebyl schopný pomoci, "pravidla jsou pravidla", zněla suchá odpověď již několikátého švýcarského úředníka.
Bezmocná, ubrečená a už dopředu představou vyčerpaná jsem si alespoň sama domluvila výměnu sedadla, kde jsem měla větší prostor pro nohy a pro všechny ty věci, které pro mimčo potřebujete. Cesta byla úmorná, se spícím dítětem na klíně se nenajíte, nevyspíte, neodskočíte a už vůbec si neodpočinete, ale samozřejmě milionkrát lepší se spícím, než s brečícím dítětem! S vidinou hongkonských mrakodrapů přišla úleva, že tohle utrpení končí. Na cestu do Sydney jsem již s Qantasem bassinet bez problémů dostala, ovšem holčička měla "české odpoledne" a ze spaní toho moc nebylo. Nicméně extra volná sedačka vedle té mé cestování velmi zpříjemnila a posledních 9 hodin bylo nesrovnatelně lepší.
Celková úleva nastala až s výlezem z chobotu v cílové destinaci a konečně jsme se mohli začít věnovat příjemnějším věcem. Moje malá statečná holčička oslavila v den příletu do Sydney svoje první narozeniny! Nechyběl dort s jednou svíčkou, dárečky a mnoho zaslouženého odpočinku, což hodně ocenila právě malá cestovatelka:)
