Půvab knihoven, knih a české přírody v jarním období. Na to se zaměřují nové básně Kateřiny ANIMY Duškové. Přečíst si je můžete uvnitř článku.
CHRÁM KRÁSY A VĚDĚNÍ
Kateřina ANIMA Dušková
Je to tajuplné místo plné vědomostí a příběhů
Kde setkávají se spolu děti dospělí i staří lidé
V tichosti tam hledají co by bylo jejich srdci milé
Odevzdají svou mysl klidu a vzdají se spěchu
..........................................................................
Já vybrala tam knihu plnou krásné české poezie
Rozeběhla se na louku květů a na deku si lehla
A všechny básně mistrů slova v úžasu tam četla
Jsou jako voda co moje tělo tvůrčí energií polije
...........................................................................
Vzala jsem potom papír a tužku a začala tvořit
Dílo co lidské duše potěší a hranice bude bořit
Pojďme si spolu o moderním umění pohovořit
...........................................................................
Pokud máš co zajímavého říci Talent byl Ti dán
Poddej se půvabu slov a jejich kreativním hrám
A pamatuj že autorem největšího díla jsi Ty sám
............................................................................
............................................................................
BĚLÁSCI
Kateřina ANIMA Dušková
Kráčíme spolu na samý vrchol Házmburku
Příroda se probouzí Je překrásný jarní den
Slunce natírá mé bílé líce karmínovou barvou
Vzduch je prodchnut vůněmi a láskou hravou
Toto je ráj na Zemi Toto není jenom pěkný sen
Kráčíme spolu na samý vrchol držíce se za ruku
........................................................................
Turistické boty a úsměv a rozevláté vlásky
Zahalena jenom do vůně třešňových květů
Kráčím po rodné zemi Píseň písní zpívám
První květy do loken zamilovaně si dávám
V tom řekneš Miluji Tě Tu kouzelnou větu
Nad námi kreslí srdce svým letem bělásci
.....................................................................
Vezmu všechna ta krásná slova z Tvých rukou
Nadechnu se a rozfouknu je do okolní krajiny
To aby potěšila všechny živé tvory naší Země
Jsem šťastná Slunce se znovu rozzářilo ve mně
Poté co jsme spolu v přírodě strávili den jediný
Srdce pro Tebe buší a celý svět slyší ten tlukot
.......................................................................
Mé řasy vznáší se ve vzduchu jako motýli
Mé zornice vnímají všechny barvy a tvary
Když se mé rety setkaly s Tvými rozkvetly
Narostla nám křídla a do nebe jsme vzlétli
Na mé kouzelné struny umělci světa hráli
Ale mistrovské dílo zahrál jsi na ně až Ty
................................................................
Dívám se do Tvých očí z modré mlhoviny
Na mém těle září už šaty ze zlatého deště
Oblékl mě do nich roj medonosných včel
Můj poetický úsměv každý vlastnit chtěl
Já ale chci jen Tvou přítomnost cítit ještě
Protože jen Ty jsi v mém srdci ten jediný
.................................................................
Kráčíme spolu na samý vrchol Házmburku
Příroda se probouzí Je překrásný jarní den
Slunce natírá mé bílé líce karmínovou barvou
Vzduch je prodchnut vůněmi a láskou hravou
Toto je ráj na Zemi Toto není jenom pěkný sen
Kráčíme spolu na samý vrchol držíce se za ruku
