Ve své ANIMA poezii se zaměřuji na oslavu lásky, života a kreativity. Důležité místo zaujímá v mé tvorbě také příroda, která je pro mě krásná ve své rozmanitosti. Přečtěte si dvě tematické ANIMA básně s názvem Strom a Kamínek.
STROM
Kateřina ANIMA Dušková
.
Procházím se po novodobém městě
Ruku v ruce s mým životním druhem
Kolem nás překrásná příroda vzkvétá
Stromy a květiny rostou tu už celá léta
Necháme se pohltit přírodním duchem
Chceme vnímat tu krásu znovu a ještě
.
Obdivuju bohatství naší planety Země
Nekonečnou rozmanitost fauny a flóry
Kouzlo života co nás stále žene vpřed
Smysly organismů mě učí vnímat svět
Všechno krásno co nelze popsat slovy
Náhle probouzí se propojením ve mně
.
Na planetě Zemi svítí slunce padá déšť
Do úrodné země zasadím ovocný strom
Píseň lásky budu mu zpívat den co den
Duše jeho bude čistá a půvabná jak sen
Propadne láskou kdo ochutná jeho plod
Tajemnou energii bude ve své duši nést
.
U toho ovocného stromu dějí se zázraky
Kouzelné místo kde zahojí se tělo i duše
Vábí rozmanitá zvířata se svými mláďaty
Na tu krásu dívají se lidé celé dlouhé dny
A až harmonii rozevřou svá milující srdce
Setkají se u toho zázračného stromu taky
.
Procházím se po novodobém městě
Ruku v ruce s mým životním druhem
Kolem nás překrásná příroda vzkvétá
Stromy a květiny rostou tu už celá léta
Necháme se pohltit přírodním duchem
Chceme vnímat tu krásu znovu a ještě
.
.
KAMÍNEK
Kateřina ANIMA Dušková
.
Dnes ozdobíš mou postavu řetízkem
Dopadá na něj světlo co pomalu stéká
Dosáhne až na vzácný křišťál na mé hrudi
Bez kouzelného světla je tak chladný a studí
Pak rozpálí se a začne sálat teplo co střádá léta
Všechno a nic je uschované v tom kamínku čistém
.
Ten kamínek nosím stále u sebe
Aby mě propojil se zázračnou Zemí
Po které má tvůrčí duše denně chodí
Kde se každý nový den tolik zázraků rodí
Jedinečnost láska život kreativita souznění
Modromodré oči hledí na modromodré nebe
.
Dnes pohlédnu přes mraky do vesmíru
Spojím se s věčnou silou našeho univerza
Zázračný vesmír nekonečnou láskou vzkvétá
Prostoupí mě všechny krásy pozemského světa
Hudba sfér proniká až do samého nitra mého těla
Tam dodává trvalou mi sílu v dobro uchovávat si víru
.
Chci zahojit alespoň malinký kousek Země
Po které potichu kráčím s křišťálem na hrudi
Chceme zahojit alespoň malinký kousek Země
Aby kouzlo vesmíru navždy sálalo z tebe i ze mě
Jednou se v každém člověku porozumění probudí
A v souladu bude žít lidstvo a krásná planeta Země
.
Dnes ozdobíš mou postavu řetízkem
Dopadá na něj světlo co pomalu stéká
Dosáhne až na vzácný křišťál na mé hrudi
Bez kouzelného světla je tak chladný a studí
Pak rozpálí se a začne sálat teplo co střádá léta
Všechno a nic je uschované v tom kamínku čistém
